Velothon byl v neděli pro část našeho týmu dalším vrcholem sezóny. Alexander, Till, Daniel a já jsme se zúčastnili 120kilometrové verze závodu, zatímco Manni a Bernd se chtěli v krátkém kole podívat do Berlína.
Sobotu jsme intenzivně využili ke sledování důležitých částí závodu a k návštěvě našich sponzorů Uvex a Multipower na veletrhu. Večer byla večeře s týmem a následná taktická diskuze našeho sportovního ředitele Enrica Poitschkeho. Poté jsme den zakončili finále poháru a šli spát s nadějí, že předpověď počasí nemusí být úplně správná: mělo neustále pršet.
Bohužel se meteorologové nemýlili a došlo k velmi vydatnému dešti. Na startovní blok jsme proto dorazili až co nedlouho před startem. I když jsme na tyto okolnosti díky našemu outfitterovi Lawimu perfektně vybaveni, stále preferujeme jízdu na sluníčku a tak bylo jasné, že se po celý závod budeme držet hodně vepředu a pojedeme poměrně opatrně. S ohledem na nadcházející úkoly v GCC jsme prostě nechtěli riskovat pád.
Heslo pro první kilometry závodů do Grunewaldu bylo: jet vpředu a kontrolovat pole, takže do té doby nebyly žádné útoky, které by stály za zmínku. VIP blok kolem Erika Zabela byl rychle pohlcen a od té doby jsme město opouštěli trvale vysokým tempem. Docházelo k opakovaným útokům, a tak se Daniel s Tillem opakovaně snažili z pole uniknout, ale nakonec se jim to nepodařilo. Alex a Till však opakovaně útočili ze strany ostatních řidičů. Ti dva udělali hodně práce, aby pro nás byl závod otevřený. Déšť a voda přicházející odevšad znesnadňovaly všem řidičům potíže a tak jsme jeli zpět do Berlína volným tempem po dlouhé hlavní silnici.
25 kilometrů před cílem jsem udělal rozhodující start a mohl jsem se s dalšími třemi jezdci odpoutat od pole. Pole zpočátku zaostávalo, ale po poli Tempelhofer jsme vedli již o 40 sekund, a to i díky Danielově kontrole pronásledovatelů. Skupina se sjednotila a my jsme pak mohli náskok neustále rozšiřovat. Co jsem v té době nevěděl, bylo, že jsem nakonec zůstal jediným řidičem Merkur-Druck.com. Daniel byl nejprve poškozen. Přestože si s Alexem vyměnil motorky, musel pronásledující skupinu nechat jít. Pro Tilla navíc závod skončil kvůli dvěma defektům.
V posledních deseti kilometrech se vedoucí skupina dále vytrácela a na hlavním nádraží, tři kilometry od cíle, jsem se posledním mostem vzdaloval poslednímu zbývajícímu jezdci Danielu Rheinovi, který odjel silný závod. Pole bylo v tuto chvíli v nedohlednu a já jsem zabočil sám na dlouhý domov přímo do mého rodného města. Dokázal jsem vzít vítězství pro tým a odměnit nás za skvělý závod. Nakonec se opět ukázalo, že jsme v týmu velmi dobře připraveni a dokážeme podávat tyto výkony každý víkend.
Doufáme v další úspěšný závod v sobotu, kdy se jede další závod GCC na Hockenheimringu.
Do té doby, Stefane