Simon Gerrans (Orica-GreenEdge) slavil sebevědomé vítězství v nejstarší klasice v cyklistickém kalendáři. Úřadující australští šampioni těžili ze silného týmového výkonu. Druhý skončil Španěl Alejandro Valverde (Movistar), třetí byl mistr Polska Michal Kwiatkowski (Omega Pharma-QuickStep).
Především finále bylo La Doyenne vyznačující se dramatem. Zásluhu na tom měl na jedné straně statečně bojující Ital Domenic Pozzovivo (Ag2R La Mondiale) a na druhé straně loňský irský vítěz Dan Martin (Garmin Sharp).
Poté, co pole favoritů kolem Philippa Gilberta (BMC), Valverdeho, Vincenza Nibaliho (Astana) a Romana Kreuzigera (Tinkoff Saxo) protnulo Côte de La Redoute na kilometru 218, závod o pár kilometrů později nabral rychlost. Na Côte des Forges následovali za posledním zbývajícím lídrem Kolumbijec Julien Arredondo (Trek) a Pozzovivo. Matteo Bono (Lampre-Merida) se tedy v sólovém úniku příliš nepovedl. Po dvanácti kilometrech závodů se s Němcem Michelem Kochem (Cannondale), který vyhrál důležitý prémiový sprint v polovině závodu v Bastogne, odpoutal od pelotonu a po 220 kilometrech prokázal, že má nejčerstvější nohy. Ale jejich síly také rychle ubývaly.
Poté, co byl přistižen Bono, jehož kapitán, mistr světa Rui Costa, již musel po pádu vzdát, zahájil Samuel Sanchez (BMC) sledovací práce v poli. Vznikla tak slavná skupina, ve které byli zastoupeni všichni favorité na vítězství. Přestože skupina spolupracovala jen omezeně, podařilo se jí dohnat oba lídry před Côte de La Roche-aux-Faucons.
"Opravdu musím poděkovat svému týmu. Třicet kilometrů před cílem jsem si říkal, že nemám dost sil. Ale můj tým mě motivoval. Takže mu dlužím hodně."
Pozzovivo se tím však nenechal rozhodit a znovu zaútočil s Damiano Caruso (Katuša). Tentokrát se zdálo, že útěk byl úspěšnější. Protože opět favorité nesouhlasili. Nejlepší výpočet předvedli Martin a Gerrans. Ir ani Australan nebyli v čele pronásledovatelů vidět. Gerrans však řekl svým zbývajícím týmovým kolegům, aby jeli naplno do posledního stoupání dne, Côte de Saint-Nicolas. Přesto se jim jen omezeně dařilo zmenšovat odstup na přední závodníky. Teprve Martinovým útokem se favoritům podařilo přiblížit se k uprchlíkům.
V těchto se nyní Caruso ukázal jako silnější. Pár metrů před hřebenem stoupání opustil svého únikového společníka. Ale i jeho síly ubývaly. To, že se na domácím úseku ještě dokázal zachránit, bylo způsobeno i tím, že Martin spadl v poslední zatáčce, když dojel na Carusovo zadní kolo.
Ostatní favorité z letošního podzimu těžili. Přestože Martin na ně předtím dokázal utáhnout malou mezeru, nyní se jim podařilo dohnat Carusa jen pár yardů k cíli. Gerrans zůstal s Valverdem dlouho, než sprintoval kolem mocného Španěla. Po loňském třetím místě se nyní umístil na druhém místě. Caruso skončil čtvrtý a Pozzovivo pátý. Martinovi nakonec patřilo 39. místo.
Po projetí cílem Gerrans uvedl, že si tím nebyl tak jistý: "Opravdu musím poděkovat svému týmu. Třicet kilometrů před cílem jsem si říkal, že nemám dost sil. Ale můj tým mě motivoval. Takže mu dlužím hodně."
Zanechat komentář