Cyklistický závod na Hockenheimringu je vždy něčím velmi výjimečným. Nejen, že jde o jeden z nejrychlejších závodů v GCC, ale je také jediným, kde se startuje pozdě odpoledne. To vždy dává trochu pocit Twilight Criterion.
Kvůli tomuto pozdnímu startu jsme závodníci a tedy i my Merkur Cycling Team dorazili až v sobotu přímo před závodem. Rychle všechny pozdravte, vyzvedněte si startovní dokumenty a vydejte se na závodní dráhu. I tentokrát však bylo dost času na zamyšlení nad uplynulými dny a zážitky z posledních tréninků a závodů, které jednotliví jezdci absolvovali ve své rodné zemi. Pozornost se soustředila především na Stefanovo legendární vítězství jednou rukou v Berlíně.
Krátce před začátkem jsme se znovu sešli a prošli různými taktickými možnostmi, které nám Enrico dal. Všichni jsme byli na závod natěšení, takže nálada byla dobrá – měli jsme dobrý pocit.
Slunce už bylo nízko, když jsme dorazili na startovní čáru. Jako vždy bylo příjemné vidět mnoho tváří GCC! Tentokrát s námi startovali i řidiči krátké trasy. Úplně nová zkušenost.
Poté byl dán startovní signál na 15 kol na kruhu. Čekalo nás 90 rovinatých kilometrů a zejména díky krátké trati byl závod rychlý a charakterizovaný útoky od začátku. Tyto však nebyly úspěšné.
Po 10 kolech se pozornost soustředila na cílový sprint krátkého kola. Pro nás to znamenalo zůstat ve střehu a vyhýbat se pádům. To byl každopádně jeden z hlavních problémů, protože riziko pádu je na tak rychlé a rovné trati obecně vždy o něco vyšší. Tým však většinou zůstal pohromadě v přední části pole, a proto jsme museli řešit pouze dva drobné incidenty od Christiana a Christine, kteří oba dokázali závod dokončit.
Když došlo na poslední kolo, věci byly hektičtější. Mnoho jezdců, kteří chtěli být součástí cílového sprintu, se snažilo najít správné zadní kolo. My a tým Bürstner Dümo jsme nasadili všechny své muže a síly, abychom udrželi hřiště v rychlém pohybu a vyhnuli se tak finálním útokům. Navíc s dlouhým polem je vždy o něco jednodušší dostat sprintery do správné pozice. Když jsme projížděli poslední vlásenkovou zatáčkou 600 metrů od cíle, pole se naposledy vytřídilo. Bohužel Stefan a Till, naši jezdci pro sprint, zůstali v pasti. Daniel a já, kteří jsme za zatáčkou přišli jako první, jsme se na sebe podívali a bylo rozhodnuto během vteřin. Dokud se Till a Stefan nepřihlásí, pokusím se připravit posledních pár metrů pro Daniela. Seřadili jsme se a já zmobilizoval všechny své zbývající síly až do 150 metrů před cílem, než Daniel vzlétl a sprintoval kolem mě. Sandro Kühmel za ním na zadním kole, a tak jsem měl nejlepší místo, kde jsem mohl sledovat sprint zblízka. Zůstalo to napínavé až do posledního metru, ale Daniel dokázal podtrhnout své letošní silné výkony a zvítězil před Sandrem a Tillem, kteří stále našli cestu ven z balíku a předvedli perfektní sprint. Toto třetí místo je rozhodně ukázkou jeho síly a zároveň odměnou za všechnu práci, kterou letos pro tým již odvedl.
S Christophem jsme také skončili v první desítce a tak jsme vyhráli týmový šampionát v Hockenheimu právě před týmem Bürstner Dümo. Náš pocit nás tedy neklamal. Nejlepších výsledků jsme dosáhli tuto sobotu večer. Tým je letos čím dál známější, komunikace během závodu probíhá plynule a často bez spousty slov – stačí pohled nebo ukazováček.
Nyní musíme pilně trénovat, abychom byli v příštím závodě ve Schleiz opět na špici. Čeká nás tam úplně jiný terén, takže se nikdy nebudeme nudit.
S pozdravem
tvůj Friedrich
Zanechat komentář