V sobotu se náš tým GREEN'N FIT vydal do Baunatalu na sedmý závod série GCC, který se jel na 17 km dlouhém okruhu v rámci German Elite Championships. Tým se opět dokázal výborně prezentovat. Na krátké trati dosáhl tým dvojnásobného stupně vítězů díky Andreasovi Jungovi (2.) a Patricku Hanhartovi (3.), Cosima Henrichsová skončila 6. Na dlouhé trati pro ženy obsadila Marion Wittler silné 2. místo, Malte Beversdorff obsadil Muži 6. místo. Tentokrát Tim Take referuje o svém velmi osobním závodě:

Na dlouhé trase 103 km na 6 kol nás reprezentovalo celkem 5 jezdců: Marion Wittler, Malte Beversdorff, Felix Schmidt, Matthias Maxa a já. Největší obtížnost této náročné tratě spočívala v jednom z několika krátkých stoupání, kde bylo nutné překonat sklon přes 10 %. Jednak pozdní začátek v 15.30:XNUMX nám umožnil pohodový příjezd. Na druhou stranu jsme si před naším závodem mohly odpočinout a podívat se na finále německého mistrovství žen.

Právě včas po skončení a se startem našeho závodu se však předpověď počasí naplnila a začalo hustě pršet. Samozřejmě to vyžadovalo zvláštní pozornost a ohleduplnost v mnoha rozích tratě, ale nemělo by to narušovat náš plán být pozorný vepředu a pokud možno být v odtržené skupině. Tempo pole bylo v prvním kole velmi vysoké, ale Malte byl od začátku stále v čele pole. Na začátku druhého kola se peloton zredukoval na zhruba 50 jezdců a vždy tam bylo
zažil více útoků.

Cítil jsem se lépe a lépe a v průběhu druhého kola jsem reagoval na mnoho útoků, ale vždy byly neutralizovány. Ve třetím kole se nakonec 6 jezdců dokázalo odtáhnout o cca 300 m. Malte zaútočil o něco později, ale stále byl schopen dosáhnout skupiny. Vzhledem k tomu, že v únikové skupině byli zastoupeni jezdci ze všech hlavních týmů, tempo v pelotonu bylo trochu mírnější a skupina se mohla rychle dále vzdálit. Náš první cíl byl tedy splněn.

Zůstal jsem dále na hřišti a podílel se na zneškodnění několika útoků. Během čtvrtého kola na km 65 se však stalo přesně to, co se stát nemělo. Upadl jsem. Dodnes přesně nevím, jak se to stalo, ale kolem 4./5. Pozice v terénu a jízda po relativně rovné trase jsem najednou zjistil, že ležím na asfaltu. Kromě pár oděrek se mi nic moc nestalo a poměrně rychle jsem mohl pokračovat v jízdě, i když jsem měl trochu více zasaženou levou brzdovou páku, takže jsem nemohl ovládat přední brzdu ani přesmykač.

Ale samozřejmě mi nezbylo nic jiného, ​​než posledních 35 km dojet takhle. Když déšť opět zesílil, musel jsem ke každé zatáčce najíždět velmi opatrně pouze pomocí zadní brzdy, abych znovu neuklouzl. Desetiprocentní spád s převodovým poměrem 10/53 bylo menší zlo. Oproti očekávání se mi podařilo jet relativně dobře. Moje naděje, že dojedu do cíle dříve než další větší skupina, se rozplynuly asi 28 km od cíle.

Na km 95 mě dostihla následující skupina, ve které jsem se opět setkal s Matyášem. Naštěstí jsem se dokázal udržet až do cíle a obsadil jedno z předních míst ve sprintu, takže jsem i přes pád mohl dojet celkově na 62. místě. Malte obsadil výborné 6. místo z nejvyšší skupiny, Matthias 68., Felix 106. po zlomenině ruky v Hockenheimu a Marion obsadila také výborné 2. místo mezi ženami. Celkově to byla skvělá akce s velmi pěknou trasou a skvělými výsledky pro náš tým. Jen počasí mohlo spolupracovat! Vždy je to hezčí a bezpečnější, když je sucho.