Spektrum: Dopujte všechny nebo žádné? Dopují všichni cyklisté a ve fotbale nikdo? Pravda je pravděpodobně někde uprostřed. Stejně jako studie zdravotní pojišťovny DAK prokázala, že 12 % všech zaměstnanců dopuje proto, aby mohli efektivněji pracovat – i doping se dostal do středu společnosti. Pokud již 12 % pracující populace pomáhá zlepšovat svou výkonnost, je logické, že lidé, kteří si vydělávají peníze sportem, jsou také v pokušení ... bez ohledu na to, zda jezdí na kole, hrají míč nebo dělají gymnastiku.
Doping je velmi citlivá záležitost, zejména v cyklistice. Mnoho fanoušků, profesionálů a novinářů už to nemůže slyšet. Poté, co se situace v posledním roce trochu uklidnila, se problém v posledních měsících znovu dostal do popředí. Znamená to znepokojivý trend? Nebo je to jen hodně vzduchu o ničem?
Bohužel po sezóně 2012 a Armstrongově přiznání na začátku roku 2013 se zdálo, že se cyklistický svět točil jen kolem jediného tématu: dopingu. Na veřejnosti byl většinou médií označen a poslán do Tichého schodiště celý sport a všichni sportovci. Od té doby se toho stalo hodně. Nová generace profesionálů se propracovala vpřed a jejich svědectví nabízejí naději na čistou budoucnost tohoto sportu. Nejen v Německu se zdá, že tento sport zažívá určitou renesanci: Se dvěma německými profesionálními týmy a návratem turné do veřejnoprávní televize se zdá, že kurz je nastaven na pozitivnější budoucnost.
V posledních několika měsících ale zpráv souvisejících s dopingem opět přibylo. Nebyly to ani pozitivní vzorky, které se dostaly do titulků tisku – i když samozřejmě byly. Zejména případ rakouského amatérského cyklisty Emanuela Nösiga vyvolal na cyklistické scéně rozruch. Dne 14. září měl pozitivní test a v únoru tohoto roku byl následně rakouským svazem cyklistiky suspendován. Ojediněle pozitivní vzorky byly i v odborné oblasti – před pár týdny například profesionál AG2R Lloyd Mondory.
Ale nebyly to tyto příběhy, které způsobily rozruch. Spíše to byly takové věci rozhovor BBC od Lance Armstronga v únoru. Tam poprvé od svého nechvalně známého rozhovoru s Oprah otevřeně promluvil o své dopingové minulosti. Naznačil také, že ohlédnutím za dneškem, v situaci, ve které byl jako mladý profesionál, by mohl znovu dopovat. Armstrong se samozřejmě s tímto prohlášením dostal na jednu nebo druhou obálku mezinárodních sportovních časopisů. Na co se ale upozorňovalo jen zřídka: Říká také, že jako mladý profesionál by se tak už asi nechoval. Takže je dnes všechno lepší?
Na tyto a další otázky se pokusila odpovědět zpráva CIRC zveřejněná před několika týdny. Bohužel tyto padly ne úplně pozitivní. Nejnovější opatření podle toho dopingu organizovanému týmy v profesionální oblasti z velké části zabránila, ale problém přetrvává - byl pouze zatlačen do podzemí. Situace je nyní mnohem neprůhlednější – zatímco v minulosti se toto téma v rámci pelotonu často řešilo zcela otevřeně, události posledních let z něj udělaly tabu. Podle zprávy mnoho týmů neví jistě, zda jsou jejich jezdci čistí – a bohužel to často ani vědět nechtějí. Objevují se také náznaky, že se experimentuje s novými látkami a podvádí se technický doping v podobě pomocných motorů ukrytých v rámu.
Ihned po zveřejnění zprávy CIRC prezident UCI Brian Cookson slíbil, že se vypořádá se zneužíváním, které odsuzovala – také v rámci UCI – a že zachová přísný antidopingový kurz, který byl zahájen: "Jsem plně odhodlán využít zprávu CIRC k pokroku ve vývoji cyklistiky, abych znovu získal důvěru fanoušků, médií a čistých jezdců." UCI si zřejmě zprávu skutečně pečlivě přečetla a podle toho také jedná – například podle zprávy portálu cyclingnews.com do Milána – San Remo zkontrolovalo celkem 36 kol na skryté motory.
Také doporučení UCI, kontroverzního kazašského týmu Astana odejmout licenci, lze zobrazit v kontextu zprávy. Šetření, které provedl Sportovní institut v Lausanne, odhalilo významné nesrovnalosti mezi tím, jak se tým prezentoval licenční komisi, a skutečností. Údajně musel závodní tým do 20. března vysvětlit licenční komisi - stále nejsou žádné zprávy o stavu řízení. Již nyní však existují signály od šéfa Gira Maura Vegniho, že Astana může startovat bez platné licence: "Pokud by staré incidenty měly být použity k ospravedlnění možného stažení, pak nevidím, že by současní jezdci měli být penalizováni."
V posledních týdnech se také v Německu objevilo více zpráv na téma doping. Tady šlo pro změnu jen okrajově o cyklistiku - vyšetřovací komise, která se zabývala činností univerzity ve Freiburgu a Dr. Klümper v 70. a 80. letech narazil nejen na známé vazby na BDR, ale také na profesionální fotbalové týmy VFB Stuttgart a SC Freiburg. Toto zjištění bylo otřesem pro mnoho fanoušků cyklistiky a profesionálů: Proč je vždy kladen důraz na cyklistiku? Doping je problém i v jiných sportech.
Zrovna minulý týden od zdravotní pojišťovny DAK-Gesundheit publikovaná studie dokonce ukazuje, že doping není problémem výhradně sportu: je to spíše fenomén ovlivňující společnost jako celek. Podle toho například v současnosti asi 3 miliony zaměstnanců užívají léky na zvýšení výkonu nebo náladu, aby zvýšili svou vlastní produktivitu. Počet nenahlášených případů je pravděpodobně mnohem vyšší. Na rozdíl od sportovního sektoru lidé v každodenní práci spíše pracují s tzv. mozkovým dopingem, ale nakonec jde o stejný problém v jiném kabátě.
Kam tedy vede cyklistika přes neprůchodnou dopingovou bažinu? I přes narůstající přítomnost tématu v poslední době lze zaznamenat pozitivní vývoj: Například i přes všechny negativní zprávy zpráva CIRC také ukazuje, že opatření v odborné oblasti rozhodně zapůsobila. I kontroly po Miláně – San Remu ukazují, že se UCI alespoň částečně poučila z chyb minulosti. V konečném důsledku však vše stále závisí na tom, zda dojde k přehodnocení v myslích řidičů a odpovědných osob. Zdá se, že alespoň u mladších jezdců se to již stalo – nyní je důležité pokračovat v cestě, kterou jsme se vydali: jezdci, manažeři, úředníci a týmy.
Zanechat komentář