Cyklistika: Peter Sagan je novým mistrem světa na silnici. Slovák působivě ukončil mnohahodinovou napínavou jízdu na kole v Richmondu. Se 3 km do cíle se vše zdálo otevřené, ale Sagan bezprecedentním útokem podvedl všechny soupeře a dojel jako sólista ke svému prvnímu titulu mistra světa. Michael Matthews bere stříbro, třetí je Litev Ramunas Navardauskas. John Degenkolb jako nejlepší Němec skončil až na 29. místě.
Dnešní neděle byla na silničním mistrovství světa soustředěná cyklistika se vším, co na ní máme rádi. Útoky, taktika, skvělé individuální výkony, silné týmy a v neposlední řadě naprosto zasloužený vítěz. Nový mistr světa Peter Sagan byl v této sezóně jednou z nejformovanějších postav s možná nejkonzistentnějšími výkony v pelotonu. Slovák dnes opět ukázal své neuvěřitelné kvality a němou sólovou jízdou nedal konkurenci žádnou šanci.
Bohužel z německého pohledu den nevyšel podle představ. John Degenkolb byl v rozběhu považován za velkého favorita na titul, ale po celé trati nebyl téměř vidět a skončil na neuspokojivém 29. místě. Tony Martin a především André Greipel se v nájezdu na 'Dege' opotřebovali a pracovali neuvěřitelně tvrdě. Týmový výkon nabízí málo důvodů ke kritice, ale výsledek se bohužel nedostavil.
Michael Matthews získal více než zaslouženou stříbrnou medaili – jeho australský tým byl neustále přítomen během 260+ mil přes Richmond, tvrdě pracoval a pak se mu podařilo dostat dva jezdce do top 6 v Matthews a Simon Gerrans (10. místo). Skvělý příběh i o bronzové medaili: Ramunas Navardauskas neměl předtím skoro nikoho na skluzu, ale Litevec hrál chytře a odvážil se skočit do únikové skupiny v ideální čas. Že nakonec pro svou zemi dokonce sprintoval medaili – skvělý příběh.
16 kol v centru Richmondu bylo pro závod mistrovství světa zbytečnou záležitostí. Hned po startu se z pole dokázalo odpoutat osm jezdců, mezi nimi Ir Conor Dunne, Korejec Park Sung-Baek a Američan Ben King. Ztráta rychle narostla na více než čtyři minuty, hlavně proto, že týmy v pelotonu to vzaly velmi snadno a nejevily známky plýtvání energií tak brzy během dne.
Tento let trval zhruba do 100km před cílem - pak se odvážní Ben King a Dunne museli sklonit před tlakem z pole - zde na ně vyvíjely obrovský tlak především týmy z Německa, Itálie a Holandska. Tím pádem tam byl velký shon, stalo se to nepřehledné a neuspořádané. Znovu a znovu se objevovaly malé únikové skupinky, pole se rozpadalo na malé průseky a na asfaltu, který teď od slabého deště klouzal, docházelo k občasným menším pádům.
Těsně pod 30 km do cíle to začalo být napínavé a to byl pravděpodobně okamžik, který ukončil německé naděje na medaili. Brit Ian Stannard zaútočil na dlážděném stoupání na Libby Hill a rychle měl na zadním kole Daniela Morena (Španělsko), Michala Kwiatkowského (Polsko), Eliu Vivianiho (Itálie), Toma Boonena (Belgie) a Andreho Amadora (Kolumbie). Degenkolb i Martin z německého týmu vynechali skok do silné únikové skupiny, která se rychle stáhla o více než 30 sekund.
Špičkoví jezdci ve vedoucí skupině se dokonale sladili a extrémně ztěžovali poli znovu smazat mezeru. Vzhledem k tomu, že téměř všechny týmy dokázaly umístit jezdce do skupiny, bylo hlavně na německých jezdcích, aby odvedli stíhací práci. André Greipel a Tony Martin nasadili enormní tempo, ale ztrátu dokázali snižovat jen velmi pomalu.
Nakonec se 20 km před cílem podařilo některým jezdcům, včetně Johna Degenkolba, zařadit do vedoucí skupiny, která byla nyní jen o něco více než deset sekund před polem. Pronásledování však stálo obrovské množství sil. André Greipel a Tony Martin museli na konci pole vzdát a Degenkolb také nevypadal příliš svěže. O pár kilometrů později bylo pole opět pohromadě.
O tom, co přišlo potom, se bude asi ještě mnoho let mluvit. Byla to hodina Petra Sagana – a jak! V posledním stoupání až na 23. ulici zaútočil Slovák silou, která zřejmě nepotěšila jen tisíce diváků na místě, ale také nadšené fanoušky cyklistiky po celém světě. 25letý mladík se doslova probořil přes drsnou dlážděnou cestu a poté se nenapodobitelně vrhl dolů po krátkém sjezdu. Během několika set metrů už otevřel obrovskou mezeru, kterou už pronásledovatelé nedokázali uzavřít. Skvělý! Gratulujeme!
Sagan, který musel z Vuelty odstoupit po kolizi s podpůrným kolem, však ve svém rozhovoru po pravděpodobně největším triumfu své kariéry zasáhl překvapivě promyšlenou notu: „Velkou motivací pro mě dnes bylo to, co se aktuálně děje ve světě a v Evropě. Nevíme, jak to bude za pár let. Sport je vždy něco, co lidi spojuje, doufám, že tomu tak bude i v budoucnu.“ K závodu se ale samozřejmě vyjádřil i často poněkud impulzivní Slovák: „Bylo to trochu divné. Spolu s bratrem [Jurajem Saganem] jsme čekali a jen doufali, že na posledním dlážděném úseku budu stále ve slibné pozici a vyšlo to. Měl jsem velké štěstí, že mě pronásledovatelé nechytili, neměl bych sílu v nohách na sprint.“
[snadná tabulka th=“0″]1.,Peter Sagan,Slovensko,06:14:37
2., Michael Matthews, Austrálie, 00:00:03
3., Ramunas Navardauskas, Litva,
4., Alexander Kristoff, Norsko,
5., Alejandro Valverde, Španělsko,
6., Simon Gerrans, Austrálie,
7., Tony Gallopin, Francie,
8., Michal Kwiatkowski, Polsko,
9., Rui Costa, Portugalsko,
10.,Philippe Gilbert,Belgie,
[/snadná tabulka]
Zanechat komentář