Rozhovor: Tento týden jsme na BMC Team-Up Campu v Altea na jihu Španělska měli možnost hovořit s jedním z nejúspěšnějších horských cyklistů historie. Profesionál BMC Julien Absalon se může ohlédnout za 15letou mimořádně úspěšnou běžeckou kariérou. Francouz v rozhovoru pro Velomotion o Riu, konci kariéry a vášni pro rally.
Ahoj Juliene, zcela spontánně – když si vzpomeneš na minulou sezónu, jaký byl tvůj osobní vrchol?
Julien: To bylo jednoznačně mé vítězství ve Světovém poháru v Albstadtu (ke zprávě Velomotion). Na jednu stranu je to prostě moje oblíbená trať a na druhou stranu to byl opravdu napínavý závod. Nino [Schurter, pozn Red.] měl jsem skvělý den, měl jsem skvělý den. Těsně před posledním kolem to vlastně vypadalo, že budu muset Ninovi přiznat porážku, ale když spadl, stačilo mi to. Bylo to pro mě hodně emotivní vítězství.
Takže takové závody a taková vítězství se pro vás mezitím nestaly rutinou? Koneckonců, profesionálně se věnujete cyklistice více než 15 let a vyhráli jste téměř vše, co se dalo vyhrát.
Julien: Ne, to je na tom to hezké: taková vítězství a takové emoce se nikdy nestanou rutinou. Myslím, že mohu skutečně říci, že mám ze svých vítězství stále stejnou radost jako před 10 nebo 12 lety.
Když už jsme u velkých emocí – příští rok se blíží olympijské hry v Riu. Velký vrchol sezóny, že?
Julien: Jasně, bez pochyb, olympiáda je můj pevný bod v příští sezóně a moje třetí zlatá medaile [po roce 2004 v Aténách a 2008 v Pekingu, pozn. Red.] by byl perfektní konec mé kariéry. Rád bych, aby na mě lidé s takovým úspěchem vzpomínali. Zejména proto, že to v Londýně 2012 nešlo tak dobře a já jsem odešel do předčasného důchodu s defektem.
Určuje pro vás olympiáda i plánování sezony a přípravu?
Julien: To bych neřekl. Jistě, je to vždy vzadu ve vaší mysli, ale olympiáda je až v srpnu, na konci sezóny! Před tím chci mít dobrou sezónu, protože neexistuje lepší trénink než skutečný závodní trénink. Rád bych znovu vyhrál v Albstadtu. Čím více se hry blíží, tím dříve uvidíte, zda musíme upravit trénink a plánování. Za jednu sezónu se toho může stát hodně.
V rámci Mountain Bike Challenge jste už letos byli na olympijské trati v Riu – co si o tom myslíte?
Julien: Ano, už ten kurz znám, je tam už docela dlouho. Mám ho ráda. Je technicky velmi náročné a svým dlouhým stoupáním mi vyhovuje více než například rovinaté hřiště na London Games před třemi lety. Jediné, co mi trochu vadí, je to takové umělé. Všechny překážky jsou dílem člověka, stejně jako zatáčení a vše ostatní. Duch, který vlastně horskou cyklistiku definuje, se trochu ztrácí.
Když jsme u horské cyklistiky, nikdy vás silnice nelákala? Mnoho vašich kolegů v určité chvíli přešlo na úzké pneumatiky.
Julien: Ne, nikdy. Jsem horský cyklista. Měl jsem pár příležitostí a také velmi dobré nabídky, zvláště po mé zlaté medaili v Aténách. Ale pro mě to nikdy nebyl problém. Mám rád krátké, výbušné závody v cross-country – rád jezdím na závodním kole ve svém volném čase nebo při tréninku, ale v soutěži vždy zůstanu horským cyklistou.
Zůstaňme na chvíli na ulici. Právě teď se hodně mluví a diskutuje, protože UCI povolí od příští sezóny kotoučové brzdy na silnici. Dokážete porozumět obavám a obavám svých kolegů?
Julien: Abych nebyl upřímný. Když si vzpomenu na dobu, kdy nám byly představeny kotoučové brzdy, byli jsme všichni velmi nadšení. Jistě, podmínky jsou různé, ale brzdná síla, zvláště na mokru, je mnohem lepší s kotouči a mnohem snáze se hodnotí. Riziko zranění při hromadných pádech se může mírně zvýšit – ale bezpečnost při sjezdu se enormně zvyšuje. Myslím, že kotoučové brzdy se velmi rychle prosadí - i na silnici.
Co děláš, když nejsi na kole? Chystáš se vůbec ještě něco dělat?
Julien: (smích) Samozřejmě! V zimě třeba rád jezdím lyžovat na hory. Další vášní je motorsport, přesněji rallye – v minulosti jsem se jedné či druhé akce zúčastnil jen tak pro zábavu.
Po olympiádě pověsíte cyklistické boty - máte už plán, co bude dál?
Julien: Vlastně ne. Ale vážně se nad tím musím zamyslet – jsem totální sportovec. Nemohu bez. A mezitím jsem si také tak zvykl na soutěžní život, že to bude opravdu těžké. Ale něco najdu (smích).
Myslím, že ano! Každopádně děkuji za váš čas a přeji hodně štěstí v nadcházejícím roce!
Zanechat komentář