Enduro One je nyní jednou z německých enduro sérií s největším počtem účastníků. Druhá zastávka se uskutečnila 27./28. května v Aschau, který se nachází v krásném Chiemgau. O sérii jsem se dozvěděl loni, takže letos mám v plánu dva závody. Poklidné Aschau, které se nachází v bezprostřední blízkosti jezera Chiemsee a na úpatí Kampenwandu, slibovalo skvělou kulisu pro můj start na Enduro One.
S karavanem, který jsme koupili v zimě, jsme jeli z Deggendorfu do Aschau, samozřejmě se vyhýbali dálnici. Nejlepší počasí mě přivítalo v pátek večer. Po krátké prohlídce kempu přímo na výstavišti, které bylo epicentrem dění, jsem již potkal první známé tváře. Jelikož je můj karavan bohužel stále poněkud spartánský, musel se najít soused, který by mi o víkendu pomohl s nezbytnou kempinkovou výbavou. Olli a Rike z Riol-Bikes, které znám od svých začátků, se zdáli jako dokonalí hostitelé a první překážka víkendu byla odstraněna. Rychle rozpálený gril a první letní noc v roce byla ohlašována.
V sobotu modrá obloha a výhled na Kampenwand zvýšily motivaci i při snídani. Po zhlédnutí detailů trasy jsem se připravil na pohodovou tréninkovou prohlídku. Celková vzdálenost 15km a 750hm v den závodu by neměl být problém. Formát Enduro One stanoví, že lze trénovat pouze technicky náročnější etapy. Etapa 1 a 2, stejně jako trasa prologu, proto nesměly být během tréninku použity. Po instruktáži řidiče jsme se konečně rozjeli. Do kopce to celé bylo o něco náročnější, než se čekalo a na občas hodně strmých rampách, které se musely překonávat, se toho hodně dělo. Zatímco vás na jedné straně předjížděl uvolněně vyhlížející e-bike, na druhé straně jste míjeli viditelně vyčerpané účastníky, kteří museli v prvním stoupání tlačit kola.
První trénink byl ještě poněkud váhavý, jelikož na začátku tříhodinového tréninku bylo na trati velké množství účastníků. Poté, co zbýval ještě nějaký čas na trénink, jsem šel zase nahoru. Tentokrát jsem byl o pár míst vytlačen do kopce, abych si šetřil nohy na den závodu, alespoň to byla moje omluva. Vzhledem k tomu, že si mnozí účastníci zřejmě tuto námahu ušetřili, bylo druhé tréninkové kolo na méně frekventovaných rychlostních zkouškách téměř v závodním tempu a já jsem měl motivaci do dalšího prologu. To se konalo hned vedle festivalového areálu. Ze sousedního hradu Hohenaschau vedla dolů k místu akce štěrková stezka s nesčetnými volnými zatáčkami. Vzhledem k tomu, že čistá technika zatáčení se zde zdála příliš pomalá, většina jezdců zajížděla většinu zatáček v driftu, což vedlo k mimořádně dobré atmosféře mezi diváky.
Večer jsem strávil mimo areál akce u Maxe Seidla, který v sobotu otevřel showroom Bold Cycles v Aschau. Toto pozvání následovalo i mnoho dalších účastníků a u vychlazeného piva jsme si povídali do pozdních večerních hodin. Pokud jste v této oblasti, určitě byste měli Maxe navštívit. Zde jsou samozřejmě zahrnuty bezplatné tipy na trasy pro oblast kolem Aschau.
Díky dobrému umístění v prologu jsem mohl v neděli brzy vyjet na trať a do jisté míry uniknout prvnímu skutečnému letnímu vedru roku. Etapa 1 a 2, které se den předtím nesměly trénovat, se ukázaly jako čistě šlapací pasáže, což mi dočasně trochu zpomalilo motivaci. Bohužel i můj výkon zde byl spíše zklamáním.
Poté byl čas znovu nabrat výšku a šlapat do 3., 4. a 5. etapy, které byly všechny na stezce, která vedla dolů do údolí. Na 3. etapě jsem mohl hrát na maximum a na dost drsné etapě jsem skončil na 2. místě. 4. etapa byla celkem sjízdná, načež jsem to na 5. etapě bohužel zkazil a rozhodl se pro krátký výlet dolů po svahu. Fáze 6 byla identická s prologem z předchozího dne, i když se během prologu zdálo, že se vyjeté koleje dostaly do původně otevřených rohů, které se nyní daly dobře využít. Nakonec mi to stačilo na 14. místo ve třídě E1 Pro a 22. místo v celkovém hodnocení. Celkem bylo hodnoceno téměř 400 jezdců ve třídě enduro a téměř 20 e-bikerů. Nejrychlejší byli Maximilian Dorf (Yeti Cycles DE) a Kathi Kuypers (Trek Gravity Girls).
Mně osobně ty etapy bohužel nebyly úplně podle mého gusta. První dvě etapy byly čistě šlapací pasáže po šotolinové cestě bez jakýchkoliv technických nároků. Ostatní etapy byly většinou turistické stezky, které vedly bez zatáček po částečně hrubé suti. Tady jste museli nechat otevřené brzdy, doufat v dobrý materiál a mít potřebnou odvahu být opravdu rychlý. Po závodě jsem tedy zašel za vedoucím hřiště Mario Mittermayerem, který také provozuje cyklistický obchod v Aschau. Během rozhovoru mi Mario vysvětlil, že samozřejmě existuje mnoho faktorů, které ovlivňují výběr trasy v závodě, jako je tento. Využití sousední Kampenwandbahn bohužel kvůli velkému počtu startujících nepřicházelo v úvahu, protože tato ještě není pro horské cyklisty zřízena a dlouhé čekací doby se zde obávaly. Trasa by navíc samozřejmě měla být sjízdná za každého počasí a především odolat stovkám účastníků, aniž by byla následně zcela zdevastována. Akce Enduro One v Aschau byla startem do budoucnosti pro všechny zúčastněné v místě s vyhlídkou na další akce, jako je tato v místě. Po úspěšném začátku jsou všichni zúčastnění motivováni v pořádání akce pokračovat a především ji neustále vylepšovat. V okolí nechybí skvělé traily, to mám potvrzené od mnoha místních a tak lze doufat, že na další Enduro One edici v Aschau bude trailové srdce opět bít rychleji. Organizace, nálada i prezentace akce byly na špičkové úrovni a za těchto podmínek lze takovou akci s klidným svědomím doporučit.
Pro mě po pár dalších endurových a downhillových závodech a Rock The Hill Festivalu na Geißkopf už 26. a 27.08. srpna. opět do závodu této série. Na Ochsenkopfu v pohoří Fichtelgebirge se koná pátý z celkem šesti závodů série.
Zanechat komentář