Reportáž ze závodu Malte Beversdorff / Team Lübbering
Jak již bylo avizováno, v pátek brzy ráno jsem vyrazil na kole do vzdáleného Berlína. Trasa byla rychle nalezena díky některým předchozím znalostem a jeli jsme z Herfordu přes Bad Oeynhausen do Porta Westfalica. S pozdravem pomníku císaře Viléma jsme pokračovali směrem na Hannover, vždy po B65.
V Burgdorfu jsme pak najeli na B188 a jeli po ní do Tangermünde. Během chvilky jsme projeli Wolfsburg, Gardelegen a Stendal. Docela zábavná a úrodná oblast, protože tu spoustu karavan a čápů mi jinak vysvětlit nejde 😉
Neustále jsme se střídali s Frankem Taschenem a mnou v čele a doprovázeli jsme našeho třetího muže, Lutze Schönfelda, bezpečně do Postupimi. Se vší úctou, začal s velkým nachlazením. Jezdit do Postupimi přes B1 se mi však nechtělo a zvolil jsem svou oblíbenou cestu podél Templiner See a Schwielow See přes trajekt do Caputh.
Berlín na dohled a chaos už začal. Dosud jsme se v západním větru valili docela uvolněně s průměrem 33. Kvůli berlínskému stop'n'go provozu to kleslo na dobrých 31 km/h. Přese všechno jsme do cíle Berlína dojeli za 421 km.
Nyní k závodu 18. června. Naštěstí mi pořadatel započítal cíl z roku 2008 a zařadil mě do bloku A. Nic proti sportovcům v F a G, ale vrtule na helmě, bifi v dresu, cigareta před startem - to je pro mě příliš vzdálené mé definici cyklistiky.
Jelikož jsem si byl zpočátku vědom, že to bude nervózní, držel jsem se co nejvíce v první patnáctce, abych měl situaci pod kontrolou sám. Skupina dne se vytvořila u Wannsee, bohužel beze mě. Kvůli ještě ne úplně čerstvým nohám a neznalosti trati. Navzdory všemu jsem se snažil vytáhnout ze všech sil, ale dokázal jsem udržet díru 15 sekund jen na dobrých 20 km, ale nezmenšit ji. Bohužel nás bylo jen 30 ze 5, kteří se podíleli na sledování.
Od té doby jsem se rozhodl plně se soustředit na sprint. Jsem si vědom, že to není moje silná stránka, ale popisuji se spíše jako násilnický řidič, který se čistou vůlí snaží zemřít na frontě. Jako 4. v hlavním poli jsem se nenechal porazit, ale s 12. místem a 5. v AK mohu být po předchozí zátěži spokojen.
Tanja Hennesová bohužel kvůli několika pádům trochu ustoupila a skok do první skupiny jí chyběl. Přesto dokázala vyhrát klasifikaci žen s náskokem 20 sekund. Gratulujeme! (i za zlatou Master Card po sobotním nákupním maratonu 😉 )
Jörg Pohlmann se pokusil najít štěstí na kličce 180. Se 181. místem a 53. v AK dosáhl na úctyhodný výsledek, který je v konkurenci velmi pozoruhodný.
Ach ano, odpočítávání běží, 19. srpna pojedeme na kole na Cyclassics do Hamburku. Pokud chcete jet, dejte nám prosím vědět. Dobře tedy, začněte střílet!!
Malte Beversdorff / Tým Lübbering
Zanechat komentář