Cyklistika: Andreas Schillinger (Bora – hansgrohe) působí v pelotonu více než deset let. Před startem třetí etapy si v našem rozhovoru pro Velomotion položil pár otázek. Mimo jiné vypráví, jak se vyrovnává s tím, že se mu jako pomocníkovi dostává málo pozornosti veřejnosti. Také nám vypráví o své oblíbené Grand Tour.
Andreasi, pokud započítáme předchozí tým NetApp, jezdíš za stejný tým už deset let. Jak to?
Andrew Schillinger: „Začali jsme v roce 2010 jako malý kontinentální tým. Hned od začátku jsme měli velké ambice a možná jsme se za to i usmívali. Ale tým se rok od roku vyvíjel a pro mě je to jako chůze po schodech: vždy je jeden schod nahoru. A ještě jsme neskončili."
Zdá se, že v letošní sezóně si Bora – hansgrohe vede ve všech oblastech mnohem lépe než v předchozí sezóně. Je k tomu důvod?
Andrew Schillinger: „Všechno chce čas. V průběhu let jsme se neustále rozvíjeli. Když k nám v roce 2017 přišli lidé ze Saxo Bank – jako například Peter Sagan –, přirozeně nás to posunulo do úplně jiných oblastí, včetně WorldTour. To pro nás byla novinka a museli jsme nejprve sbírat zkušenosti. To chce čas. Postupně se vše zlepšuje. A ještě nás nevidím na konci.“
Sám jste jel všechny tři Grand Tour. Která je pro vás nejkrásnější?
Andrew Schillinger: „Se všemi náležitostmi je prohlídka samozřejmě úžasná. Přeji každému cyklistovi, aby to mohl zažít. Ale na tři týdny je to samozřejmě také čistý stres. Obecně mám Giro vlastně nejraději. Itálie je krásná země a samozřejmě jídlo je dobré. Zájezd je navíc velmi dobře zorganizovaný. Takže Giro je vlastně moje oblíbená Grand Tour.“
Loni jste absolvoval i Deutschland Tour. Ale jaké vzpomínky máte na turné po starém Německu?
Andrew Schillinger: „Sám jsem je nikdy neřídil. Ale turné po Německu tehdy trvalo deset dní. Spolu s Tour de Suisse to bylo jediné desetidenní turné. To bylo něco speciálního. Ale nemyslím si, že turné po Německu se čtyřmi dny nic nekazí celou věc. Všude je nadšení obrovské. Diváci jsou rádi, když přijdeme. Vždy je dobrá nálada. A samozřejmě je to hodně zábavné závodit v Německu."
Jako klasický pomocník jste byli léta využíváni. Jak se vyrovnáváte s tím, že se vám možná na veřejnosti nedostává takového respektu jako v týmu?
Andrew Schillinger: „Není to se mnou tak špatné. Neříkám, že mě to nezajímá, ale prostě mi na tom tolik nezáleží. Na konci dne je úspěch, když můžeme jako tým bojovat o vítězství. Samozřejmě nejlepší je, když vyhrajeme etapu. Je jedno, kdo to je. Hlavní je, že nosí náš dres. Pak je pro mě vše v pořádku. Ve fotbale je to stejné. Nakonec nezáleží na tom, jestli skóruje obránce nebo útočník, pokud tým vyhraje. I tam potřebujete na každé pozici hráče, který plní konkrétní úkol. Je to stejné jako s cyklistickými závody.“
Jak vypadá vaše budoucnost? Máte smlouvu na nadcházející sezonu?
Andrew Schillinger: „Vlastně jsem ve fázi vyjednávání. Já sám jsem stále absolutně motivovaný a rád bych pokračoval. Uvidíme, co se stane v následujících týdnech."
Co můžete dětem a mladým lidem poradit, pokud se chtějí stát profesionály?
Andrew Schillinger: „Vždy zůstaň na míči. Bojovat dál. Existují vzestupy a pády. Ale kde je stín, tam je i slunce. A slunce vždy v určitou chvíli znovu vyjde."
Zanechat komentář