Cyklistika: Nikias Arndt loni vyhrál etapu na Vueltě a Espaně a slavil tak další velký úspěch. Nyní sní o vítězství na Tour de France. V rozhovoru nám mimo jiné sděluje, že jako malý – jako asi většina z nás – sledoval Tour of France před televizí a sdílel vzrušení s Janem Ullrichem.
Jméno: | Nickias Arndt |
Země | Německo |
Geburtstag: | 18. Listopadu 1991 |
Geburtsort: | Buchholz v Severním vřesovišti |
Tým: | sluneční web |
Největší úspěchy: | 1x vítězství v etapě na Critérium du Dauphiné 2014 1x vítězství v etapě na Giro d'Italia 2016 Cadel Evans Great Ocean Road Race 2017 1x vítězství v etapě na Vueltě a Espaně 2019 |
Nikias Arndt (téměř) každý rok vítězný jezdec
Dne 21. července 2017 bylo Nickias Arndt zavřít. Nyní 28letý mladík málem vyhrál etapu na Tour de France. Jako útěk se musel soustředit na 19. díl porazil pouze Edvalda Boassona Hagena. Přesně toto jedno etapové vítězství stále chybí k dokonalosti trojky na Grand Tours. Pak Nickias Arndt vyhrál 2016. etapu na Giro d'Italia v roce 21 a 2019 8. etapa na Vueltě a Espaně. Obecně se zdá, že Němec chce každou sezónu vyhrát alespoň jeden závod. To se mu ostatně od roku 2010 – s výjimkou roku 2018 – daří každoročně. Jeho kariéra se pořádně rozjela v roce 2014, kdy on Kritérium du Dauphiné oslavil své první vítězství na World Tour. A i když je obvykle využíván jako věrný pomocník, příležitost vyhrát závod v určitém bodě a místě vždy najde sám. Tedy i v roce 2017, kdy to udělal Cadel Evans Great Ocean Road Race mohl skončit vítězně. Ale teď – jak nám říká v rozhovoru – sní především o etapovém vítězství na Tour de France.
Jak se motivujete k tréninku během Corona přestávky?
Nickias Arndt: „Jistě, v tuto chvíli je to dlouhá fáze, ve které máme pouze trénink. Panuje velká nejistota, kdy a zda vůbec znovu začneme závodit. Samozřejmě je někdy těžké najít motivaci. Ale na druhou stranu je to pořád to, co děláme rádi a co milujeme: chodit ven a jezdit na kole. V Německu máme velké štěstí, že můžeme trénovat venku a že nám moc přálo počasí. To je důvod, proč jsem měl málo tréninkových jednotek na válci, ale dokázal jsem toho hodně venku. Využil jsem příležitosti jezdit venku na slunci a trávit čas jen se mnou a mým kolem. Takže to pro mě nebylo tak zlé. Ale opět je tu očekávání, mít cíl a doufám, že závody brzy znovu začnou.“
Jak relaxujete po náročném tréninku nebo po náročných závodech?
„Po těžkém tréninku je nejdříve regenerační jídlo, tedy oběd. Obvykle je pak doma dobrá káva nebo cappuccino. V pozdních odpoledních a večerních hodinách se to trochu mění. V některých dnech je to strečink, aby se svaly trochu uvolnily. Jiné dny pracuji s masážním kladivem, abych si udělal malou masáž. V současné době není možné spolupracovat s fyzioterapeuty nebo maséry. Třetí možností, kterou aktuálně využívám, jsou recovery boty nebo kompresní boty, které pomáhají s odstraněním laktátu a regenerací. Ale samozřejmě si také rád lehnu na gauč a dám si nohy nahoru.“
Můžete našim čtenářům doporučit dobrý seriál nebo film?
„Pokud jde o filmy a seriály, jsem relativně otevřený a nemám žádné velké favority. Sleduji, co je v nabídce nebo něco, co chce moje přítelkyně sledovat. Tolik sérií jsem neviděl, ale Homeland se mi docela líbil. Také mě velmi baví sledovat klasiku, jako je trilogie 96 hodin.“
Jak vypadá vaše oblíbené jídlo a z čeho máte v potravinovém sáčku obzvlášť radost?
„Doma moc ráda jím opravdu dobrý hovězí filet s pečenými bramborami s rozmarýnem a nějakou zeleninou, jako je brokolice nebo v tomto ročním období chřest. V potravinovém sáčku mám radost z variace, jen se nechám překvapit. Nezáleží na tom, zda jde o čokoládovou tyčinku nebo má rýžový koláč novou chuť. Zvláště na Grand Tour máte radost z každého překvapení.“
Kdo je podle tebe největší profesionální cyklista všech dob? Měl jste v mládí nějaký vzor?
„První věc, která mě napadne, je Eddy Merckx. Ve své době to byl šílený sportovec, který vyhrál opravdu všechno. Jinak je to samozřejmě potom těžké, když si uvědomíte, co se v příslušných časech stalo. Když jsem byl mladý, byl jsem také velkým fanouškem Tour de France a odpoledne jsem sledoval etapy. Tehdy to byl opravdu velký boj, když vpředu jel Jan Ullrich. Samozřejmě jsem byl také absolutním fanouškem Ullricha a byl jsem pro něj naprosto zakořeněný. Později u juniorů jsem se více poohlížel po modernějších profesionálech. Byl tam například Marcel Kittel, který se trefil jako bomba a donutil mě přemýšlet „Fuj, jaký sportovec“. Stejně jako John Degenkolb nebo Tony Martin. Nejsou o moc starší než já, ale následoval jsem je oba, když byl čas udělat skok k profesionálům. V té době už vyhráli velké závody a byli velkými vzory, které jsem chtěl napodobit, abych udělal skok k profesionálům.“
Proč je cyklistika nejžhavějším sportem na světě?
„Kdo byl fascinován cyklistikou, už jí nemůže uniknout. Myslím, že se to může stát poměrně rychle. Když někdo sleduje Paříž – Roubaix poprvé, bude to dělat každý rok. "Peklo severu" je prostě šílená rasa. To, co se od kol a karoserie vyžaduje, jsou velkolepé snímky, když řidiči přejíždějí po chodníku a zvedají prach. Totéž platí pro Tour de France: nahrávky, které tam vznikají, jsou prostě moc krásné a důmyslné. Navíc my sportovci jsme velmi hmatatelní. Když někdo přijede na závod, přiblíží se k nám velmi blízko. To je velký rozdíl například oproti fotbalu. V cyklistice mohou fanoušci stát u autobusu, k autobusu přijíždíme po závodě zpocení, zklamaní nebo plní radosti a fanoušci mohou tyto emoce prožívat zblízka. Radost a gratulace po výhře nebo zklamání jsou velmi hmatatelné. Najde se tam i mnoho lidí a amatérských sportovců.“
Díváte se rádi sami na cyklistické závody? Pamatujete si na první závod, který jste viděli?
„V podstatě sám rád sleduji cyklistické závody. Obzvláště klasické a velké túry jsou velmi oblíbené, pokud tam sami nejste. Někdy, když se dostávám ze stresující závodní fáze a potřebuji si odpočinout, chci prostě vypnout a nesledovat cyklistické závody. Ale většinou chcete sledovat a podporovat své spoluhráče. Nepamatuji si konkrétně svůj první cyklistický závod, ale vím, že můj otec vždy sledoval Tour de France. V té době jsem ale z cyklistiky tak nadšený nebyl a spíš jsem napodoboval rodiče a sledoval závody s ním. Tak mě představil můj otec.“
Jaký byl podle vás nejlepší závod všech dob?
„Paris – Roubaix 2015 je rozhodně velmi populární. Tehdy jsme dokázali vyhrát závod jako tým s Johnem Degenkolbem. Roky před tím byly závody také velmi cool. Jako tým jsme hodně investovali, pracovali na závodě a byl to absolutní vrchol naší klasické kampaně. Ročník 2015 byl naprosto strhující závod, který stojí za to sledovat i dnes. Pro mě osobně je 8. etapa Vuelty 2019 samozřejmě také spojena s mnoha pozitivními emocemi, protože jsem ji dokázal vyhrát. To byl také velmi vzrušující závod ve vedoucí skupině, který jsem poté znovu sledoval a který byl pro mě velmi strhující, vzrušující a emotivní.“
Jaký je tvůj další velký cíl?
„Konečným cílem je, abychom všichni dobře prošli obdobím Corony, včetně týmů a organizátorů závodů, abychom poté mohli znovu pořádně začít. Vždy jsem také říkal, že jedním z mých největších cílů je vyhrát etapu na Tour de France – a stále o to usiluji. Podle toho, kdy budou pokračovat klasiky, bych samozřejmě rád předváděl dobré výkony i tam, ať už letos nebo příští.“
Jaké tipy můžete předat mladým začínajícím řidičům?
„Nejdůležitější pro mladé sportovce je cílevědomě pracovat na své kariéře a nenechat se ovlivnit tím, co říkají nebo dělají ostatní nalevo a napravo. Stačí jít za svými cíli a jít svou vlastní cestou, důvěřovat těm nejdůležitějším lidem, jako jsou vlastní trenér a rodiče. Pak prostě musíte využít každé příležitosti, kterou v závodě dostanete, a prezentovat se v každém závodě tím nejlepším možným způsobem – ať už je to Bundesliga, mistrovství Evropy nebo mistrovství světa. To také znamená být na tyto závody co nejlépe připraven a vstupovat do nich s velkým sebevědomím."
Zanechat komentář