Závod Strive Diaries: Enduro se skládá z mnoha parametrů: Trasy, dále samozřejmě jezdec s jeho kondičkou a mentální silou, motorka včetně nastavení, formát závodu a v neposlední řadě počasí. Ten je někdy tak silný, že dokáže výrazně ovlivnit všechny zmíněné faktory – a měl by. Malá italská horská vesnička La Thuile v údolí Aosta ve stínu Mont Blancu měla z hlediska počasí vše: jaro, léto, podzim i zimu.
Pro La Thuile to bylo poprvé, kdy se konal závod horských kol. A pak běh Světové série Enduro - respekt! Tři etapy denně, dva dny závodění rozdělené na kombinaci asistenta zvedání a šlapání. Stezky by měly mít stejnou rozmanitost: vysokoalpské, exponované kamenné chodby a plynulé turistické stezky, vytyčené horníky v posledních několika stoletích.
Už při čtvrtečním ranním tréninku na 1. etapu byly mrazivé teploty ve výšce 10 metrů nad mořem na denním pořádku při minus 2600 stupních a zepředu jedoucí plískanice. Zejména tato etapa, která je se svými téměř deseti kilometry jednou z nejdelších z celé sezóny, musela o víkendu absolvovat dvakrát.
V této první etapě – vlastně takové, která mu profilově vůbec nesedí – vypálil Joe čtvrtý nejrychlejší čas do skály. Zopakoval svůj výkon na 2. etapě a znovu podtrhl svůj nárok na stupně vítězů 5. místem po skončení prvního dne. Pro Ines to první den navzdory nepříznivým podmínkám šlo opravdu dobře a dokázala dojet čtvrtá s dobrým pocitem na motorce.
Ines po dni 1: „Dnes bylo pro nás ženy vlastně docela příznivé počasí. V převodu při jízdě nahoru jste se málem zapotili. Ale brutálně špatná viditelnost. Mrak tam opravdu visel ve výšce 2600 metrů. Po dvou minutách závodění naslepo bylo opět vše v pořádku. Na pódiu jsem byl čtvrtý. Takhle to určitě může pokračovat."
Druhý den nezačal o moc uvolněněji. Předpověď počasí byla smíšená a měla by se potvrdit, zejména ve vysoké nadmořské výšce se silným deštěm. Přišel italský podzim a způsobil na 4. etapě pořádný dešťový chaos. 5. a 6. etapa byly naštěstí o něco níže a byly ušetřeny. Bez dlouhého pedálového spojení se druhý den jely další tři etapy s podporou zdvihu. Joe podtrhl své ambice stát se světovou špičkou a ve 4. etapě předvedl téměř dokonalý nájezd do svahu, čímž získal své druhé letošní etapové vítězství o více než deset sekund na druhou. Pódium mužů bylo do 1 sekundy po 20:4,5 h závodu. To jsou tři mrknutí oka...
Silová žena Ines uhájila své páté celkové místo odvážným sprintem na poslední drážku do cíle. Ludo bohužel nemohl plně pokračovat ve svém vynikajícím výkonu vítězstvím ve Flims na European Enduro Series, ale i tak skončil na konci víkendu na dobrém 21. místě.
Joe po závodě: „Hned od začátku jsem do toho v neděli dal všechno, opravdu jsem se dostal přímo do čtvrté etapy a zajistil si své druhé letošní etapové vítězství. Bohužel, když jsem byl před poslední etapou na druhém místě, měl jsem nejhorší etapu za víkend, kterou jsem naštěstí dokázal dojet na šestém místě. Jsem opravdu spokojený s konzistencí během celého víkendu a jsem rád, že jsem zpátky na stupních vítězů.“
Právě včas před udílením cen se nebe úplně otevřelo a spokojený Canyon Factory Enduro Team konečně zářil italským létem.
Závěr dne: Enduro Quattro Stagioni chutná skvěle – jako víc!
Pro tým je nyní čas vrátit se do Německa, vše uložit do centrály v Koblenz a sbalit si kufry na dva zámořské závody v Coloradu a Whistleru. Velká logistická výzva, kterou je třeba zvládnout. Letadlo nám odlétá za šest dní. Zůstaňte naladěni na další Wild West Strive Diaries ve Winter Parku v USA!
Obrázky: Jeremie Reuiller