Vážení čtenáři,
musíte vědět, že Chorvatsko není ledajaké soustředění, je to jako smoothie. Chorvatsko je vždy směsí potu, zábavy, úsilí a radosti. A to je to, co dělá tyto dny tak výjimečnými.
Dostávat se tam:
Je 20:30 a je úterý 22.03.2016. března 12. Po XNUMX hodinách jízdy jsou všichni vyčerpaní a hladoví jako čert. Poté, co si všichni pomohli bohatým rautem, nikdo nemá chuť být jakkoli aktivní. Tu noc tedy všichni jdou spát unavení.
1.Tag:
Je 8:00 a všichni stojíme u vchodu do jídelny. Každý musí před jídlem sdílet svou klidovou tepovou frekvenci. Po jídle je skoro čas začít. Všichni se převléknou a pak se sejdou v kolovně. Ale když jdeme ven, musíme si uvědomit, že prší. Všichni si myslí, že je to skvělé, ale nakonec vyjíždíme. Cestou se mi zlomí převodovka a zbývající kilometry mám „povoleno“ jet v autě. Když dorazíme do hotelu, starý ročník ukazuje 80 a mladší ročník ukazuje 60 na tachometru. Pro mě bohužel jen 6. A tak večer unaveni a vyčerpaní padáme do postele.
2 den:
Všichni se budí ve stejnou dobu, ale jestli je to od budíků nebo racků, zůstává záhadou. Před tréninkem si všimneme, že ve skupině chybí některé tváře. Zdá se, že to má skoro třetina naší tréninkové skupiny. Dnes ti musí být špatně v posteli. Ale protože svítí sluníčko, zbytek zůstává v dobré náladě a těší se na trénink. Po hrbolaté jízdě zakončujeme dnešní tréninkový den 100 kilometry pro starší a 80 kilometry pro mladší. Po večeři a krátké schůzce uslyšíte jen šumění moře a občasné tiché šeptání z některých pokojů.
3.Tag:
Drriiing! Budík zvoní, vstáváme, sluníčko svítí a je KB den. Co může být hezčí? Po vydatné snídani je na programu péče o kola a když se kola lesknou, všude před hotelem jsou hadry na čištění a je cítit olej na řetězy. Jen o pár minut později už všichni sedí na kolech a jsou připraveni vyrazit. Po 21 kilometrech a asi 1 hodině je v hotelu klid. Slunce nás láká na pláž, do krásného starého města Vrsar nebo do přístavu.
4.Tag:
Budík zvoní. Rackové také pištějí, je teplo jako na začátku léta a každý ví, že dnešní turné bude o něco delší. Mnoho nemocných je zpět na nohou a stále opálených na závodních kolech. Když se vracíme do hotelu, jsme vyčerpaní a někteří nemocní jsou v autě. Součástí tohoto dne je i tři čtvrtě hodinové protažení a krátká diskuze na další den. Nejpozději do 22:XNUMX všichni unavení leží na svých palandách.
5.Tag:
Tréninková skupina 47 sportovců sedí u snídaňového stolu a žvýká a těší se na nadcházející turné. Každý ví, že je každým dnem hornatější. Po pár výškových metrech vás ale odmění nádherný výhled na zříceninu starého hradu Dvigrad. Chybělo jen to, že kolem vás projeli Greipel, Geschke a spol.
6.Tag:
Velikonoční pondělí, bohužel mlhavé počasí a je odpočinkový den. Všechny sportovce čeká malé překvapení od hotelu a Erfurtské rodičovské iniciativy. Vzhledem k tomu, že závodní kola za poslední dva dny najezdila více než 200 kilometrů, zaslouží si rozsáhlou péči. S čerstvě vyčištěnými koly míříme do přístavu na skupinové foto. Naše tréninková skupina mohla následovat pozvání doprovázejících rodičů SSV Gera a RSV Greiz naplnit svá hladová bříška výbornou italskou pizzou. Mnozí využili zbytek volného času k relaxaci.
7.Tag:
Dnes je krásné ráno a všichni si tu uvědomují, že nás čeká ještě pár výškových metrů. Co to podle vás znamená, když je čas začátku o půl hodiny dříve? Řešení je vidět na tachometru na konci dne. Dnešní prohlídka nás zavede do údolí Mirna a na "Kuchenberg". Tam jsme vlastně odměněni výborným tradičním velikonočním chlebem. Po tomto krátkém odpočinku pokračujeme. Neustále do kopce a z kopce, kolem krásných olivových hájů a vinic. Po 121 kilometrech v hornaté Istrii jsou všichni vyčerpaní zpět do hotelu. Nyní je čas dát nohy nahoru a relaxovat. Večer končí denní předpovědí a brzkým spánkem.
8.Tag:
I v den 8 vyhání jízda na kole každého, kdo s námi cestoval, z postele brzy. V souladu s heslem, ranní ptáče se chytá, sedáme na kola a čekáme na novou výzvu dne. Kdo není v Chorvatsku poprvé, ví, že oproti předchozímu dni je tam stále nárůst. Dnes jsme zase šli nahoru a dolů po horách. Hora na Vrh působila jako chorvatské Kilimandžáro. Po 6 kilometrech se sklonem až 14% jsme horu zdolali. A už nám bylo jasné, že toto turné je ještě lepší než to předchozí. Po 135 kilometrech jsme přežili náš nejdelší trénink. I ti mladší z nás dnes překonali hranici 100 kilometrů.
9.Tag:
Tréninkový kemp se pomalu chýlí ke konci. Dnes je odpočinkový den. Tento čas byl využit k získání normy čety v jízdě zručnosti. Zbytek odpoledne měl každý volný, mohl si dělat, co chtěl. A tak mnozí využívali teplých slunečních paprsků k jídlu zmrzliny a obdivování obrovských jachet v přístavu.
10.Tag:
Po včerejším velmi pohodovém dni je čas dnes opět pořádně šlapat do pedálů, abychom trochu zvýšili kilometrový výkon. Každý tréninkový kemp vždy obsahuje několik silných startů K1. A tak i v tento den. Poté, co byly naše svaly vytlačeny k maximálnímu výkonu, zaslouží si na konci dne prodloužené protažení.
11.Tag:
Letos naposledy jedeme na závodních kolech po zpevněných cestách na Istrii kolem malých idylických vesniček. Každý si užívá poslední kilometry sám pro sebe a hodnotí soustředění 2016 při štafetovém tréninku. K celkových necelých 70 kilometrům jsme mohli přidat dalších cca 770 kilometrů a zapsat si tak na naše vlajky magické číslo 800. Teď už zbývá jen otázka, jak se všechno propocené oblečení na kolo vejde zpátky do kufru?
Odchod:
Jako malí rozjaření mravenci se dnes ráno kolem trenéra tísní všech 47 sportovců ze 7 klubů. Naše milovaná kola našla své místo v autobusovém přívěsu už předvečer, teď už jen musíme zabrat ta nejlepší místa. Po přibližně 12 hodinách jízdy nás všechny naše rodiny opět šťastně objímají.
Závěrečné slovo:
Bohužel čas na Istrii uplynul příliš rychle. Chuť tohoto chorvatského smoothie nám tuto sezónu zůstane ještě dlouho. Díky četným trenérům a doprovodu jsme si letos mohli užít pestrý trénink. Byl vytvořen dobrý základ pro nadcházející soutěže.
Lennert Lifka
Zanechat komentář