Zpráva z terénu od Marion Wittler / TEAM GREEN'N FIT
O víkendu 23. až 25. září se jel Rothaus Riderman v Bad Dürrheimu dle mého názoru nejhezčí závod série GCC. Schwarzwald není zrovna za rohem, ale dlouhá cesta ze SOV se na tři etapy vyplatí: Počasí slibovalo, že dá opět všechno, a tak atraktivnímu cyklistickému víkendu nic nestálo v cestě.
Etapa 1: Časovka jednotlivců, 16 km - 200 metrů převýšení
Kvůli práci jsem mohl vyrazit až v pátek ráno. Můj start do první etapy byl naplánován na 16:15. Začněte tedy brzy, abyste nebyli ve stresu. Přesto to bylo víceméně z auta na motorku – ale bereme to tak, jak to jde. Trochu se mi udělalo nevolno, když jsem viděl, s jakým materiálem většina startujících lezla na rampu... stroje času, kotouče, časovkářské helmy, časovkářské kombinézy... vždy vypadá mocně působivě. A startovní listina ve mně vzbudila velký respekt... na startu bylo poměrně dost bundesligistů - mnoho neznámých jmen mimo jiné z Holandska, Belgie nebo Švýcarska. Z mé strany jsem vždy rád, když nespadnu z rampy a tak jsem přijal časovku jako nutné zlo - měly by následovat dvě pěkné etapy. Tak zatni zuby a skrz. Čas byl v pořádku, ale opravdu jsem nebyl spokojen. Přeci jen to stačilo na 2. místo v mém AK (celkově 16.) a mohl jsem se těšit na následující dva dny.
Novinky z cyklistiky: Beate Zanner a Manuel Kirfel vyhráli celkově Rothaus RiderMan 2016
Cyklistika: 17. ročník Rothaus RiderMan se konal minulý víkend v Bad Dürrheim za fantastického počasí pozdního léta. Více než 700 startujících čelilo výzvám třídenního etapového závodu, který vyhráli Beate Zanner za ženy a Manuel Kirfel za muže. V kategorii Master II Women, […]
Etapa 2: 110 km – 1700 výškových metrů
Nejdřív se vyspěte! Vděčné časy startů vždy vytvářejí prázdninovou atmosféru v Rothaus Riderman. O zbytek se postaralo počasí! Ve 12:30 jsme tedy vyrazili v dobré náladě na trať. Se startovním polem jsem si nedělala iluze, že bych se mohla prosadit v předním ženském poli, a tak jsem situaci viděla jako celkem uvolněnou. Jeď, co můžeš, a přijeď bezpečně, bylo motto. Nejpozději od Ötziho jsem věděl, že moje horská forma není špatná, takže jsem se toho nebál. A: povedlo se. Dobrá parta chycena, stoupání jelo středně, takže zbylo ještě pár zrnek na případné útoky. Bylo to opravdu zábavné! A pak velké překvapení: Vlastně to stačilo na 6. místo celkově a vítězství v mém AK. Směl jsem si tedy večer obléknout vedoucí dres AK Master II. Přiznám se, že mě to trochu překvapilo. Bohužel moje klíště je takové, že lehkost, s jakou jsem závod rozjel, byla pryč... Měl jsem pocit, že to teď musím potvrdit... Jak si můžeš způsobit tak zbytečný stres?
Etapa 3: 87 km – 1150 výškových metrů
Noc byla neklidná... nějak se mi špatně spalo... ale i spánek se přeceňuje... a tak v 11:00 vyrážíme na poslední etapu - opět s nádherným počasím, ale pro mě o něco méně uvolněnější než den předtím. A přesto to zase fungovalo. Opět našel dobrou partu, znovu jsem nevyhořel ve stoupáních - vše bylo uděláno správně. Nakonec jsem byl odměněn 7. místem celkově a opět AK 1 - dres úspěšně obhájil v celkovém hodnocení.
Závěr: Šlo to lépe, než jsem doufal a jsem naprosto spokojen! Manuela také dokázala obhájit svůj žlutý dres více než sebevědomě i přes hrozící chřipkovou infekci. Chapeau!
Smůlu měl jen Jonathan, který musel závod na první etapě vzdát kvůli technické závadě. Jsem si jistý, že příští rok bude požadovat pomstu! A bez ohledu na výsledky je vždy příjemné potkat kolegy cyklisty z pěkných týmů, jako jsou dívky z Moskovs a Team Paintrain! Kluci, děláte z cyklistiky spoustu zábavy!
Děkujeme našim sponzorům, kteří nás jako vždy poslali do závodu dobře vybavené! Jeďte na kole! Uvidíme se na finále sezóny v Münsteru!
Zanechat komentář