Cyklistika: V posledních letech se do silniční cyklistiky dostali někteří lidé, kteří změnili kariéru. Velmi vzrušujícím z nich je Anton Palzer. Skialpinista má za sebou druhou sezónu za Bora – hansgrohe a poprvé se účastní Deutschland Tour. Bylo nám umožněno ho vyzpovídat před startem první etapy.
[přeloženo z bavorštiny]
Podívejte se na tento příspěvek na Instagramu
Toni, ty umíš bavorsky, protože já jsem taky z Bavorska.
Anton Palzer: Ano Perfektní. Pak je to v pořádku.
Nyní jedete své první turné po Německu. To byste před pár lety nečekali?
Ano, je to opravdu skvělé. Myslím, že být německým závodníkem v německém týmu na největším německém cyklistickém závodě je velmi zvláštní. Už teď se těším na další dny. Jasně, teď to není můj domov, protože jsem z Bavorska. Ale je to fakt super. Už včera na prologu ve Výmaru jste mohli říct, že nálada je tu opravdu dobrá.
Jak jsi spokojený se svým prologem?
Ach, jo... no, ani tam jsem si vlastně nedělal žádné plány. Trochu tři kilometry po rovině… to není to, v čem jsem opravdu dobrý. Myslím, že nejdůležitější je, že jsi to dobře zvládl. Myslím, že můj čas přijde třetí den s cílem v horách na Schauinsland. Se třetím místem Nilse Politta můžeme být každopádně velmi spokojeni.
Uphill byl před cyklistikou spíše vaší profesí. Jak náročná byla pro vás nakonec tato kariérní změna?
Vyskytly se určité potíže. Abych byl upřímný, nemyslel jsem si, že to bude tak těžké. Skialpinismus nebo běh je něco úplně jiného než cyklistika. Opravdu jsem jel svůj první cyklistický závod na Tour of the Alps. Pak jsem viděl, co to vlastně znamená pohybovat se v takovém poli jezdců a že nemá smysl vyjíždět rychle na horu, když vjedete do hory daleko za sebou. Bylo hodně věcí, které jsem se musel naučit. A rozhodně jsem stále ve fázi učení. Ale krok za krokem. Nemůže se to stát přes noc.
Který z těchto dvou sportů je namáhavější?
V tom nebude velký rozdíl. Skialpinismus a běh je určitě těžší, protože máte prostě kratší vzdálenost. Proto prostě hned od začátku intenzivněji běháte. Cyklistika je kvůli všem těm nástrahám tak vyčerpávající. Začíná to etapovými závody, kde se musíte každý den předvádět. Sedíme tam na sedle pět až šest hodin. A na převody se často zapomíná. Dny jsou extrémně dlouhé, ale časem si zvyknete.
Podívejte se na tento příspěvek na Instagramu
Byl jste zpočátku trénovaný jinak než vaši spoluhráči, protože jste do cyklistiky vstoupil s jiným základem?
Ne, byl to vlastně stejný trénink a také si myslím, že to bylo velmi důležité. Po loňské Vueltě jsem si všiml, že jsem byl hodně na limitu. Fyzicky jsem byl úplně vyřízený. Ale s odstupem času to bylo asi správné rozhodnutí trenérů, že mě vrhli na konec. Musíte si to představit: Normálně jsem na kole ujel 6.000 až 7.000 kilometrů ročně, protože jsem měl při běhání tolik závazků. Nyní mám najeto přes 20.000 XNUMX kilometrů. Takže skok z mého starého limitu na můj současný je obrovský, ale toho jsem dosáhl. To je nejvyšší liga a do hledání spojení prostě musíte hodně investovat.
Jaké osobní cíle v cyklistice ještě máte?
Mým velkým cílem je, abych jednou mohl jet Giro. To by pro mě bylo důležité. Samozřejmě se chci vrátit na trať. Je to situace, kterou podle mě moc lidí nechápe. Není to pro mě vůbec jednoduché. Už roky závodím v závodech, které vyhrávám. A byl jsem řadu let velmi úspěšným sportovcem. Teď jsem zase učeň. Začal jsem znovu od nuly. S touto situací se musíte nejprve vypořádat. Jít na závod a nevyhrát, ale být k službám svým spoluhráčům. Samozřejmě je mým cílem, abych mohl znovu navázat na své úspěchy a dosáhnout dobrých výsledků. Nevím, jestli to bude fungovat. Ale to je to, co mě motivuje, abych to zvládl. Mohu tak dál pracovat na svém snu o cyklistice.
Zanechat komentář