Cyklistika: Před pár dny získal Paul Fietzke stříbrnou medaili na juniorském mistrovství světa v Glasgow. Sedmnáctiletý Němec už na začátku kariéry dosáhl velkého úspěchu. Ale nemělo by to tak zůstat, jak prozradil pro Velomotion v rozhovoru.
Gratulace k Titul vicemistrovství světa juniorů. Vaše letošní výsledky byly dobré, ale ne vynikající. Takže zisk stříbrné medaile pro vás byl překvapením?“
Paul Fietzke: „Moje výsledky nebyly vynikající, ale řekl bych, že na první rok a na to, že jsem byl také zraněný a nemohl jsem dlouho trénovat, to bylo na Paříž-Roubaix velmi dobré. Takže jsem věděl, že jsem v dobré formě a že jsem se dobře připravil. Všiml jsem si vzestupného trendu v průběhu roku a byl jsem stále lepší a lepší. Naším cílem od začátku roku bylo mistrovství světa, proto jsme se na něj speciálně připravovali. A věděl jsem, že když všechno půjde dobře, když budu mít dobrý den a trochu štěstí – což k tomu vždycky patří – můžu jezdit na předních příčkách.“
"Bohužel se nikdy nedozvíme, jak by to dopadlo."
„Když Albert Philipsen zaútočil, nebyl jsi tak úplně v dobré pozici. Myslel sis, že bys mohl jezdit s Dánem, nebo byl ten den prostě neporazitelný?“
Paul Fietzke: "Přesně tak. Byl jsem trochu moc pozadu, když Albert Philipsen zaútočil. Bohužel jsem spoléhal na špatné zadní kolo. Byla to jednoznačně moje chyba. Jestli chcete, prohrál jsem tam závod. Myslím si, že jsem mohl jet na horu, protože mezera se ve skutečnosti vždy zmenšila, než aby se při stoupání zvětšovala. Ale abych byl spravedlivý, Albert byl jednoznačně nejsilnější. Od prvního kola nabral tempo a neustále útočil. Byl jednoznačně nejsilnější. Bohužel se nikdy nedozvíme, jak by to dopadlo, kdybych mohl zůstat na jeho zadním kole."
„Řekněte našim čtenářům něco málo o sobě, aby vás mohli lépe poznat. Letos jezdíš za Team Auto Eder. Co jsi dělal před tím?"
Paul Fietzke: „S cyklistikou jsem začal asi v 6 nebo 7 letech, spíš jako koníček odpoledne po škole jako malá kompenzace. Před několika lety jsem se přestěhoval do Chotěbuzi a chodil jsem tam do sportovní školy. Jezdil jsem také za RSC Cottbus a stále jsem tam členem. Prvních závodních úspěchů jsem mohl dosáhnout v U13 a U15. A v U17 jsem udělal svůj první skutečný průlom. Byl jsem schopen soutěžit v mezinárodním měřítku vepředu. A přestup do Auto Eder pro mě zase hodně změnil. Všechno to pro mě bylo velmi, velmi dobré a myslím, že je to na mém výkonu vidět.“
"Vždy se snažím postarat sám o sebe"
„Emil Herzog to předvedl minulý rok a poté okamžitě udělal další krok. Je pro vás v tomto ohledu vzorem nebo kteří jezdci v profesionální cyklistice jsou vašimi vzory a proč?
Paul Fietzke: „V každém případě bylo velmi působivé, jak Emil loni vyhrál mistrovství světa a jak jezdil velmi konzistentně po celý rok. Ale abych byl upřímný, v cyklistice vlastně žádný vzor nemám. Raději se soustředím na sebe, je mi úplně jedno, jaké hodnoty mají ostatní jezdci a jak jsou dobří. Vždy se o sebe snažím postarat."
"Jak jste se dostal k cyklistice?"
Paul Fietzke: „Do klubu mě tehdy přivedl spolužák. V zimě jsme dělali normální atletické věci a v létě jsme vždycky sedli na kola. Tohle všechno pro mě bylo docela nové, ale chtěl jsem to zkusit. Bylo to pro mě tak zábavné, že jsem v tom po škole pokračoval tři nebo čtyři roky jako koníček. V určitém okamžiku to došlo k tomu, že jsme jeli naše první cyklistické závody a byl jsem velmi dobrý. Pak se ve mně něco rozpustilo a chtěl jsem vyhrávat závody. Pak jsem to bral vážněji a přistupoval k tomu profesionálněji. Dalším krokem byla cesta do Chotěbuzi. Od té chvíle jsem vlastně věděl, že to je to, co chci v nadcházejících letech dělat na velmi vysoké úrovni.“
"Jak jsi spokojený se svou časovkou na mistrovství světa?"
Paul Fietzke: „Moje motto bylo: když skončím v top 10, jsem spokojený. A kdybych jel v Top 5, byl bych velmi, velmi šťastný. Neměl jsem nejlepší den. Všiml jsem si toho hned, jak jsem vstal. Okamžitě jsem věděl, že to bude dobrý den, ale ne tak vynikající jako ten předchozí. Takže si myslím, že jsem to udělal co nejlépe. Jsem naprosto spokojený s top 10 na mistrovství světa v tak těžké časovce.“
"Máte už nějaké plány, jak by to mělo pokračovat po letošní sezóně... zejména s ohledem na Bora-hansgrohe nebo Lotto-Kern-Haus?"
Paul Fietzke: „Jsem stále v prvním ročníku U19, takže je pro mě relativně snadné říct, jak by věci měly pokračovat. Samozřejmě chci pokračovat s Team Auto Eder. To mi dalo tolik, podpořilo mě to a pomohlo mi to dál. Bez týmu bych nebyl tam, kde jsem teď. Jak to bude pokračovat v U23 potom... v příštích pár letech pro mě pravděpodobně bude něco málo. Ale jsem relativně uvolněný a nechávám si všechno přijít. Vzhledem k tomu, že jsem prvním rokem U19, nemusím se letos nijak rozhodovat. Jen uvidím, jak se to vyvine."
"Jeden den vyhrát Tour de France."
„Děkuji za rozhovor. Poslední otázka: Který závod byste chtěli ve svém životě vyhrát a proč právě tento?"
Paul Fietzke: „Upřímně, neexistuje žádný konkrétní závod, který bych chtěl vyhrát. Během sezóny se rozhoduji, na které závody se zaměřím. Celkově ale chci v každém závodě podávat velmi dobrý výkon a pokud možno vyhrát každý závod. Ale to samozřejmě není vždy možné. Jen k sobě musíte být upřímní. Letos bylo mým velkým cílem vyhrát mistrovství světa. Nestihl jsem to, ale byl jsem tam, měl jsem slovo v závodě a byl jsem na stupních vítězů. Takže to byla určitě úspěšná sezóna, i kvůli vítězstvím, kterých jsem mohl dosáhnout. Vítězství v etapové jízdě v Chotěbuzi pro mě bylo emotivní vítězství. Příští rok mohou být další cíle. Jako malý jsem vždycky snil vyhrát Tour de France. Ale i tak k sobě musím být upřímná. Jak se tyto závody jezdí a jak jsem fyzicky stavěný, je nepravděpodobné, že tohoto cíle dosáhnu. Na to jsem příliš svalnatý, příliš živý. Uvidíme, jak se budu v příštích letech fyzicky vyvíjet a jaký ze mě nakonec bude řidič. Podle toho si pak nastavím své cíle. Kdybych se jednoho dne mohl stát mistrem světa mezi profesionály, byl by to samozřejmě sen."
Rozhovor vedl Michael Behringer.
Zanechat komentář