Rozhovor: Je málo sportovců, kteří vám utkví v paměti na léta. Většinou jsou to právě oni, kdo neuvěřitelnými výkony získal medaile, mistrovské dresy a řadu fanoušků a mimo sport vzbuzují velké sympatie. Nizozemská Anneke Beerten je jednou z takových atletek. Otestovali jsme první mistryni Evropy v enduru a mluvili s ní o její kariéře, enduru a budoucnosti.
Ahoj Anneke, mnozí tě už znají z Fourcrossu nebo Endura, ale představ se prosím krátce. Jak dlouho jsi na motorce a kdy jsi se stal profesionálem?
Jsem z Holandska a celý život jezdím na kole BMX jsem začal jezdit ve čtyřech letech, teď je mi 32 a pořád jezdím na kole. Šestkrát jsem byl mistr Holandska na BMX a dvakrát vyhrál mistrovství světa. V určitém okamžiku jsem potřeboval novou výzvu, a tak jsem v 17 letech poprvé hodil nohu přes horské kolo. O několik let později jsem se stal profesionálem a stále jsem celým svým srdcem.
Pak jsi byl dlouho na fourcrosseru a v roce 2013 jsi přešel na enduro. Disciplíny jsou velmi odlišné, ale loni jste se mohli prokázat dobrými výsledky. Před pár týdny se v Kirchbergu konalo první mistrovství Evropy enduro a vy jste závod vyhrál. Počasí moc nespolupracovalo, ale závodili jste skvěle. Můžete nám sdělit své dojmy z akce?
Byl to skvělý závod a vyhrát úplně první mistrovství Evropy enduro je neuvěřitelné. Celý víkend byl náročný, kvůli vydatnému dešti byly podmínky velmi těžké - mezitím i sněžilo. Překvapivě jsem se v těchto těžkých podmínkách cítil opravdu dobře a chvílemi mi to připadalo jako jízda na motokrosovém stroji hlubokým bahnem. Rozhodně jsem se bavil a snažil jsem se jen nespadnout, což nakonec dopadlo dobře.
Byl jsi trochu zklamaný, že jsi na EM neviděl všechny špičkové evropské jezdce?
Ano, ale na evropských závodech to tak bývá. Nyní máme tolik akcí, že je těžké na všech soutěžit. Někteří byli na Trans Provence, která se konala ten samý víkend, ale přesto tam byla spousta startujících a můžu vám říct, že jsou tam i rychlé dívky!
Ve své dosavadní kariéře jste dosáhl mnoha vítězství v nejrůznějších disciplínách a také výsledky ve Světové sérii Enduro jsou stále lepší a lepší. Minulý rok jste dokázali získat své první etapové vítězství a denní vítězství je nepochybně dalším velkým krokem. Co si myslíš, že musíš udělat, abys porazil Tracey a Anne-Caroline?
Mám pocit, že když závod a tratě vyhovují mému stylu jízdy, jsem schopen je porazit. Pomalu, ale jistě zjišťuji, jak vyhrávat etapy a teď jde o to vyhrát nejen jednu, ale hned několik v den závodu. (smích)
Který ze závodů EWS máš nejraději a kde máš podle tebe největší šanci na výhru?
To je vždycky těžké říct. Mám rád náročné závody jako ve Skotsku, ale také plynulé a rychlé etapy ve Francii. Těším se příští měsíc do Colorada, rád tam jezdím. (Pozn. redakce: Anneke loni vyhrála svou první EWS etapu v Coloradu. Rychlé a skákavé stezky prospívají jejímu BMX původu.)
Před mnoha lety jste jezdil pro Specialized, dokud se nerozhodli ukončit svůj program Gravity. Pak jsi byl chvíli na Treku a s přechodem na Enduro jsi se v roce 2013 vrátil do Specialized. Obě jsou velké společnosti s velkým zázemím pro horská kola. Proč jste se rozhodl přejít?
Když jsem jel pro Trek, soustředil jsem se jasně na fourcross a byl jsem v týmu Barta Brentjense, který byl silně orientovaný na cross country. Poté, co jsem dvakrát vyhrál mistrovství světa ve fourcrossu, hledal jsem novou výzvu. Během let jsem zůstal v dobrém kontaktu se Specialized, a když jsem slyšel, že staví enduro tým, kontaktoval jsem Benno Willeita, manažera týmu. Opravdu jsem se těšil, až se společně se Specialized vypořádám se svou novou enduro výzvou.
Jaké kolo v současnosti nejvíce využíváte? Obvykle vás vidíme na Enduro 29, ale naposledy jste byli na zbrusu novém Stumpjumperu. Budete na Stumpjumperu jezdit po zbytek sezóny? Jaký je velký rozdíl oproti Enduru?
Musím říct, že jsem trochu rozmazlený, Specialized má spoustu skvělých kol. Doposud jsem jezdil na Enduro 29. Kolo je stroj a je to neskutečně dobré, hlavně z kopce. Nový Stumpjumper mě ale zaujal už při první testovací jízdě a okamžitě jsem se zamiloval. Je o něco hravější než Enduro a také je o něco lehčí. Posledních pár závodů jsem jel na Stumpjumperu, protože tratě na motorce prostě vyhovovaly. Je pro mě docela snadné přepínat mezi dvěma motocykly, takže si myslím, že vybírám kola podle toho, jak jsou tratě.
Je trochu zvláštní vidět ženu na 29er. Proč je používáte? Vyhovují vašemu stylu jízdy lépe než kola 650B?
Tracey Moseley taky jezdí na 29...jen mi to připadá rychlejší a po nějakém čase testování jsou hodiny vhodné i pro 29.
Jezdíš i na normálních unisex rámech, i když už existují kola specifická pro ženy. Přáli byste si umět jezdit na Enduro 29 určeném pro ženy?
Nový Rhyme od Specialized je skvělé enduro kolo právě pro ženy. Motorka je bohužel momentálně dostupná pouze s 650B, ale je skvělé vidět, že firmy a my ve Specialized děláme v tomto směru více. Jsem si jistý, že v budoucnu uvidíme více takových motorek a že s nimi dříve nebo později budu také závodit.
Do jaké míry se podílíte na procesu vývoje ve Specialized a jak tento proces funguje?
Jako Specializovaní sportovci jsme zapojeni do všech fází vývoje a testování. Společnost je velmi zapálená pro vývoj a naše nápady a zpětnou vazbu od jezdců bere velmi vážně. Neustále o produktech mluvíme a zejména po velkých akcích dáváme zpětnou vazbu. Velmi cool produkt, se kterým jsem se hodně zabýval, je SWAT Bandit, opravdu skvělý enduro produkt, který se mi opravdu líbí.
Jak se podle vás bude enduro vyvíjet? Je už na svém vrcholu, nebo se ještě chystá?
Myslím, že se toho v budoucnu hodně stane. Enduro je stále velmi mladá disciplína a vzniká stále více závodních sérií. Světová série Enduro odvádí skvělou práci a propaguje tento sport skvělým způsobem. Závod v Irsku je dobrým příkladem toho, jak velký už tento sport je. Na jeviště přišlo tolik diváků a atmosféra byla neuvěřitelná. Pěkné je, že to může dělat každý!
Bohužel už jsme na konci našeho rozhovoru, ale je tu ještě jedna věc, kterou bych od vás rád věděl. Jak si po tolika letech závodění udržujete motivaci?
Mám to v krvi...miluji závodit, cestovat a jít za svými sny. Jsem docela nevrlý, když nemůžu jezdit na kole. Tak mě posaďte na kolo a jsem šťastný.
Fotografie: Sebastian Schieck
Zanechat komentář