Cyklistika: Tour de France 2020 je u konce. Podíváme se na výkon německy mluvících řidičů a klasifikujeme je.
Německo: Věci vypadají nahoru
S Marcelem Kittelem (14 etapových vítězství), André Greipelem (11) a Tonym Martinem (5) jsme měli v letech 2011 až 2017 tři garanty úspěchu Tour de France. Ty časy jsou prozatím pryč. Loni jsme například nebyli schopni zaznamenat jediné etapové vítězství na Tour of France. Přesto bylo co slavit. Protože s Emmanuel Buchman (Bora – hansgrohe) konečně jsme mohli opět fandit klasifikačnímu jezdci. Po senzačním čtvrtém místě v roce 2019 nebyl tentokrát po pádu v Critérium du Dauphiné na startu v top formě. Když si uvědomil, že nemůže skončit v top 10, šetřil síly a přesvědčil jako věrný pomocník. Ale tím byl samozřejmě největší trumf Němců mimo.
Do průlomu ale skočili jiní profesionálové. Lennard Kaemna (Bora – hansgrohe) a Maximiliána Schachmanna (Bora – hansgrohe) pro zelený dres musel pro svého kapitána Petera Sagana hodně pracovat. Přesto dostali volnou ruku, jakmile je profil oslovil více. A věděli, jak této svobody využít. Oba byli obzvláště silní ve 13. etapě. Pouze Daniel Martinez (EF) byl ten den neporazitelný. Kämna a Schachmann obsadili druhé a třetí místo. Taková odvážná jízda by měla být úspěšná o tři dny později. Lennard Kämna nechal vítěze Gira Richarda Carapaze (Ineos) na vrcholu posledního stoupání a suverénně jel vstříc dnešnímu vítězství ve stylu časovky. Pro Němce by to mělo být jediné letošní vítězství – ale opravdu působivé!
Ačkoli Tony Martin (Jumbo – Visma) nebyl aktivní ani jako únik a na programu pro něj nebyla časovka, do závodu vtiskl razítko. Během této Tour de France byl vidět celé hodiny v televizi jako motor pro kapitána Primoze Roglica. Pětatřicetiletý borec chránil svého lídra, držel tempo a obnovoval úniky. Pozoruhodné bylo také jeho gesto v první etapě, kdy vyzval celý peloton, aby se v prudkém dešti zdržel útoků. Měl podobnou hodnotu pro svůj tým Roger Kluge (Lotto – Soudal). Čtyřiatřicetiletý muž byl nejen kvůli své výšce – 34 m viděn znovu a znovu. Poté, co jeho tým přišel v úvodní etapě o dva muže, stal se o to důležitější. V přípravě na sprint zahnal svého kapitána Caleba Ewana a jezdce Jaspera de Buysta do pozice. Malý Australan si tedy odskočil ze dvou etapových vítězství, v nichž hrál hlavní roli Roger Kluge. Také se postaral o to, aby Caleb Ewan vždy stihl časový limit na horských etapách. Roger Kluge nakonec dorazil do Paříže jako 1,93. a tedy poslední – se zpožděním přes 146 hodin, věřte nebo ne. Ale z jeho úkolu a jeho kvalit vidíme, že cyklistika je týmový sport a že být poslední na turné může mít pro jeho tým obrovský význam.
Pro svůj tým byl cenný úplně jiným způsobem Simon Geschke (CCC). Vzhledem k tomu, že hlavní sponzor po této sezóně odchází do důchodu a všichni jezdci hledají nové místo k životu, Tour de France jim dala hodně svobody. Simon Geschke toho využil, když se mohl několikrát ukázat ve skupině v úniku. Často měl ty správné instinkty, ale jeho společníci byli prostě příliš silní. Jako sedmý ve 13. etapě musel uznat porážku mimo jiné vynikajícímu Danielu Martinezovi (EF). Jako pátý na 16. etapě zvítězil Lennard Kämna (Bora – hansgrohe). Přesto si Simon Geschke rozhodně udělal reklamu. Se všemi svými zkušenostmi byl kromě pokusů o únik také důležitým pomocníkem Mattea Trentina (CCC) a Grega van Avermaeta (CCC). To platí i pro spoluhráče Jonáš Koch (CCC). Nejlepšího výsledku dosáhl 13. místem ve třetí etapě. Byl však plánován hlavně jako pomocník pro své kamarády. Na letošní Tour de France – jeho vůbec první – jsme ho bohužel moc neviděli.
Velmi aktivně se představil - také na své první Tour de France - Max Walscheid (NTT). Byl plánován jako důležitý pomocník mistra Evropy Giacoma Nizzola (NTT). Když však musel závod vzdát zraněný, Max Walscheid se mohl věnovat svým vlastním ambicím. 1,99 m vysokého obra jsme tedy vídali překvapivě často v únikových skupinách. Bohužel tam měl stejně málo štěstí jako on Nils Politt (Izrael Start Up Nation). Obvykle se skupiny mezi sebou dostatečně nesladily, nebo mělo hlavní pole úplně jiné plány a vůbec je nepustilo. S trochou většího štěstí ve skupině by oba profesionálové dokázali etapu vyhrát. Pořád o jednom sním Nickias Arndt (Sunweb), který byl úspěšný už na Giro d'Italia a Vuelta a Espana. Na Tour de France 2020 byl ale jeho úkol jiný. Jako pomocníka v něm vedení týmu vidělo důležitou součást sprinterského vlaku Cees Bol. A přestože Nizozemec nedokázal vyhrát etapu, Sunweb slavil třikrát díky Marcu Hirschimu a Sörenu Kraghovi Andersenovi – také díky Nikiasi Arndtovi.
Pouze dva němečtí jezdci se na Tour de France 2020 ohlíží se skutečným neštěstím. Zasáhlo to obzvlášť silně John Degenkolb (Lotto – Soudal). 31letý muž přišel na první etapa spadl a s krvavými koleny se probojoval do cíle. Protože však nemohl dodržet časový limit, nesměl následující den znovu startovat. Tour de France už nemůže být hořká, zvláště když Němec snil o dalším etapovém vítězství na Tour of France po roce 2018. Věřte nebo ne, 11x bylo povoleno André Greipel (Israel Start-Up Nation) ve své kariéře už natahoval ruce na Tour de France. Další úspěchy už asi nepřibudou. Po pádu na začátku tohoto turné se 38letý hráč musel protloukat Francií se zraněními. Dojel do 18. etapy, než musel závod vzdát. Alespoň mohl znovu ukázat své umění, když v desáté etapě skončil šestý.
![]() |
![]() |
Švýcarsko: Hirschi je nadcházející superstar
Švýcarsko vyslalo na Tour de France 2020 čtyři jezdce. A vlastně všichni čtyři se prezentovali pozitivně. Především samozřejmě věže Marc Hirschi (Sluneční web). 22letý hráč je považován za objev turné. Adam Yates (Mitchelton – Scott) po svém druhém místě ve druhé rychlostní zkoušce stále přemýšlel, kdo ten Hirschi vlastně je. Nejpozději teď by měl Brit znát Švýcary. A bude mu muset konkurovat i v dalších letech. Protože během několika dní se Marc Hirschi vypracoval na jednoho z absolutních top jezdců na scéně. V deváté etapě skončil třetí, než nakonec oslavil vítězství ve dvanácté etapě. A asi by bylo ještě lepší, kdyby na 18. scéně nespadl. Tam se zdálo, že byl opět nejsilnějším mužem ve skupině. Chystal se také převzít horský dres a následně jej případně obléknout do Paříže. Koneckonců byl oceněn číslem červeného trička nejaktivnějšího jezdce v hlavním městě Francie. Nebude to jeho poslední ocenění.
Také kandidát na číslo červené košile Michael Schar (CCC). Třiatřicetiletého hráče jsme viděli na rovinatých pódiích v odtržených skupinách několikrát. Bohužel 33 m vysoký Švýcar neměl štěstí s výběrem etap. I když se neustále chytal, nevzdal se a druhý den to prostě zkusil znovu. Jednou byl dokonce spolu s krajanem Štefan Küng (Groupama – FDJ) na cestě. To mělo ve skutečnosti pomáhat kapitánovi Thibautu Pinotovi (Groupama – FDJ) na plný úvazek. Když ale kvůli zranění vypadl z celkové klasifikace, dostal volnou jízdu. Stefan Küng po 16 etapách konečně sesedl z kola, aby se připravil na mistrovství světa v časovce v Imole. se stává mistrem světa Sebastian Reichenbach (Groupama – FDJ) asi nikdy nebude, ale je to aktuální švýcarský šampion. A krásný červený dres s bílým křížem letos 31letý hráč důstojně předvedl. Osmý na dvanácté etapě a třetí na 16. etapě ukázal, že je minimálně ušlechtilým pomocníkem.
![]() |
![]() |
Rakousko: Pouze 2 z 5 dosahují Paříže
Tour de France 2020 dopadla pro Rakušany méně dobře. Kvůli jeho zraněním při pádu jsme utrpěli Gregor Mühlberger (Bora – hansgrohe) skoro jen vidět za pelotonem. Lukáš Pöstlberger (Bora – hansgrohe) během závodu bodla vosa. A Michael Gogl (NTT) se při pokusu o útěk vyčerpal natolik, že už to prostě nemohl vydržet. Takže tito tři Rakušané opustili turné na etapách 11 a 19. Nelze však nezmínit, že oba prvně zmínění profesionálové museli pracovat pro své kapitány Emanuela Buchmanna a Petera Sagana a tyto úkoly dokázali spolehlivě plnit zejména na rovině. Vzhledem k okolnostem jim však nebyla dána žádná svoboda. Michael Gogl naopak ano. Několikrát byl aktivní v úniku, ale na jedné etapě se nedostal přes 16. místo. Něco se zdálo neviditelné
Felix Grossschartner (Bora – hansgrohe) být. Talentovaný horolezec měl ve skutečnosti v plánu vytáhnout Emanuela Buchmanna do hor jako ušlechtilého pomocníka. Ale protože se to nikdy nemělo stát, zůstal pochopitelně trochu bledý. Marco Haller (Bahrajn – McLaren) také nesměl řídit na vlastní účet. 29letý muž byl použit překvapivě všestranně. Když hrál na rovině za Sonnyho Colbrelliho (Bahrain - McLaren), pak jsme dokonce viděli, jak nabral tempo do kopce, když jeho tým zaútočil od Mikela Landy (Bahrajn - McLaren).
![]() |
![]() |