Breezer Thunder by neměl inspirovat pouze ocelové fanoušky a retro vyznavače. Díky rozmanitým možnostem uchycení je zajímavý i pro bikepackingová dobrodružství. A nějak mi to také dalo najevo, co bývalo lepší.
Jak? Dřív bylo všechno lepší?! To není pravda. Ale spousta věcí bývala docela dobrá a rozhodně jednodušší. To platí i pro zrod horského kola. Joe Breeze stavěl horská kola už v roce 1977, ještě než jsem se narodil. Tehdy samozřejmě z oceli, která byla tehdy nejen nejrozšířenějším materiálem rámu, ale prakticky jediným. Jednou jsem Joea poznal v jeho muzeu kol ve Fairfaxu, mezi burgerem a motelem, stejně jako na výletě do USA. kýčovité, že? Ano, trochu moc stereotypu a zaškatulkování. Ale sedí to. Hlavně o tomto článku, protože jízdy na Thunderu jsou pro mě tak trochu jízda na časové ose. Jízdy vyvolávají otázky o samotné cyklistice a také o motivaci některých technických vylepšení. A na konci je skoro romantický pocit a také trochu sebepoznání. Jaký šmejd....
Breezer Thunder – klasický moderní
Thunder je v Evropě dostupný ve 3 velikostech (17, 19 a 20,5 palce) a je tedy přístupný mnoha lidem. Jen velmi malí lidé si musí v zámoří, například v USA, objednávat 15palcové kolo. Geometrie je klidná, ale ne staromódní. Hlavový úhel 67,7 stupňů je na kolo tohoto typu bez odpružení poněkud uvolněný a úhel sedlové trubky je poměrně strmý (v závislosti na velikosti rámu mezi 74 a 75 stupni). Horní trubka není příliš krátká, ale ani super dlouhá, jak je v současnosti trendem v celoodpruženém sektoru. Zadní část je však poměrně dlouhá, 450 milimetrů, což je dáno jednak volností pro velká 29palcová kola s pneumatikami o šířce až 2,8 palce, ale pravděpodobně také touhou po hladkém chodu, což je obzvláště důležité. na dlouhé cesty s velkým množstvím zavazadel na palubě Dává smysl.
Široká 780mm nízko položená řídítka a krátký představec by slušely i enduru. To platí i pro kapací sloupek Kind Shox. A tam už jsme uprostřed moderní části Thunderu. K dispozici je pevná přední a zadní náprava a pevná kola Boost s vnitřní šířkou ráfku 30 milimetrů. Řazuje se kompletní 12ti rychlostní Shimano Deore a kazetou 10-51. Pokud chcete, dostanete se s ním kamkoli a odpovídající kotoučové brzdy Shimano (páčka BL-MT501 se sedlem BR-MT500) vždy stačí k bezpečnému zastavení. Vpředu je instalován 180mm kotouč a vzadu 160mm kotouč. S velkou tělesnou hmotností a zavazadly si možná budete přát větší disky. Na nerovném terénu možná budete chtít ovládnout kolo bez odpružení. Pneumatiky WTB Vigilante v rozměru 2,5 vždy poskytují dostatek trakce a pohodlí a svými světlými bočnicemi přispívají k úspěšnému vzhledu. Ostatní WTB nástavce, gripy a sedlo jsou také velmi funkční a líbí se mi. I rychloupínák sedla je velmi hodnotný, ergonomický a nevyžaduje žádný plast.
Co stojí za zmínku, Breezer nešetřil na závitových průchodkách. Přední a zadní blatníky a nosič zavazadel nejsou problém. V hlavním rámu je místo pro 2 košíky na lahve a na obou stranách vidlice a na jedné straně zadního trojúhelníku jsou také "uchycení trojité klece". Jde o závity klece na lahve, ale místo dvou jsou tři ve známém provedení a obvyklé rozteči. Lze připevnit různé tašky nebo plošiny, abyste si s sebou vzali všechno možné na další noční dobrodružství. Thunder má dokonce dvě tato očka pro tašku na horní trubce, vpředu na představci.
Thunder je tedy na první pohled pouze stará škola. Je neodpružené a tím pádem neobvyklé pro moderní horské kolo. Ale všechny moderní standardy jsou brány v úvahu, pokud dávají smysl. K dispozici jsou posilovací rozměry a pevné nápravy, kotoučové brzdy a převody 1×12.
Jak se cítí Thunder?
Takže teď k romantické části mého románku s Breezer Thunder. Přišlo to zůstat. Plánovaná „Jedna noční jízda“ se změnila v trvalý vztah. Po pár jízdách jsem zvedl telefon a požádal o fakturu za kolo. Proč? Důvodů je několik. Ne, nebyl jsem bezhlavě zamilovaný! To se mi s větší pravděpodobností stane u jakéhokoli Race Endura s bling bling díly. Ale hned jsme se zalíbili a já poznal, že to Thunder nepustí. Na tom přece záleží, ne? Vášnivá známost nás dokáže rozpálit, ale upřímné a hluboké přátelství trvá.
Celkově považuji geometrii za velmi vyváženou. Tak nějak předvídatelné, tak bezpečné a přitom ne nudné. Stoupání funguje bez problémů, pozitivně působí pneumatiky s vysokou trakcí, chybějící odpružení a 12 převodů s 51zubým záchranným pastorkem. Tím zapomenete, že nemáte co do činění s lehkým karbonovým závoďákem, ale s univerzálkou vážící přes 14 kilo. Drsnější úseky se dá docela dobře šlapat i vsedě, aniž byste se dotkli kliky. Ani při sjezdu nejsou žádné odskoky, ale výběr lajny na stezce je stále třeba dobře promyslet. Neexistují žádné pocity převrácení, rozložení hmotnosti je správné a předek je vysoký a úhel řízení je dostatečně plochý. Odpružení ale chybí a ve vyšších rychlostech řádně vrní. Kola jsou ale pevná a tlusté pneumatiky drží ve stopě. Na hardtaila s tuhou vidlicí jede celkem bez námahy.
Co jsem si velmi oblíbil, je sedlo a gripy WTB od stejné firmy. Museli dát přednost jen proto, že se moje kolo převrátilo a spadlo ze svahu. Byl to takový neplánovaný nárazový test. Sedlo bylo ohnuté a rukojeť utržená. I Breezer mi tuto neopatrnost odpustil a poslušně se mnou „dokulhal“ až do konce prohlídky. Při našich posledních vyjížďkách jsme dokonce pocítili pocit fat bike. Pneumatiky WTB s jejich výrazným profilem jsem vyměnil za Terravail Corronado v šířce 2.8. Trochu více objemu a trochu méně hrubých cvočků, takový byl plán. Ideální na mnoho šotolinových a lučních cest, na kterých mě doprovází. Plán vychází, takže bych jel i na delší výlet.
Aktuální 12rychlostní Shimano Deore je něco, o čem prostě není třeba moc říkat. Spousta funkcí za rozumnou cenu. S brzdami je to podobné: Neokázalé! Prostě na to nemyslíte, protože nejste ani přetížení, ani vám nic nechybí. Pokud nejste moc těžcí, pak byste možná mohli uvažovat o větších discích. Ale jen možná.
WTB Vigilante jsou spíše na členité traily a raději na nich jezdím s jinými koly. Ale "bez urážky", výbava je opravdu kvalitní a promyšlená. Vyměnil jsem řídítka za vyšší Chromag, ale to je osobní preference. Jediné co mě zklamalo byl lak. Kvalita nemusí být nutně nadprůměrná. Brzdová páka poškrábala lak na horní trubce, protože se zkroutila řídítka a na spodní trubce jsou viditelné stopy po jízdě po dálnici v korbě pickupu, a to i přes polstrování. Ale kdo obviňuje svého přítele, když mu přibudou vrásky? Nikdo! Zážitky se spojují dohromady a jsem si jistý, že mě Thunder bude doprovázet na několika dalších. A co avizované sebeuvědomění? Nerad to přiznávám... ale tohle kolo za dobrých jeden a půl tisíce eur mě fakt baví. Přemýšlím, jestli jsem opravdu vždy potřeboval tolik techniky a drahých dílů, jak jsem si někdy myslel. Čistý a nefiltrovaný zážitek z jízdy na kole, jako je Thunder, mě přivádí zpět k mým prvním pokusům o jízdu na horském kole.
Dřív nebylo všechno lepší... ale bylo to jednodušší a někdy jednodušší je prostě lepší pocit. Méně je více, abych tak řekl. Naprosto analogová cyklistika. Nepotřebujete nabíječku pro baterii, nepotřebujete nastavení odpružení... Snížit na maximum?! Příliš odvážné? Ano možná. Ale víte, co tím myslím? Jen jezdit na kole!
Zanechat komentář