Neuplynulo ani pět dní a už je na programu další závod v Německém cyklistickém poháru. Místo konání tentokrát staré město Drážďany. Ale protože bydliště našeho týmového kolegy Bernda Weinholda je pro většinu jezdců týmu na cestě do Drážďan, domluvili jsme se na sobotní odpoledne na kávu poblíž Greiz v Durynsku. Těžko uvěřit, ale i přes různé cesty jsme všichni zvládli sedět na Berndově zahradě ve 2 hodiny ráno na tečku. K velkému pobavení se opozdil pouze řidič s nejkratší cestou (sousední město).
Náš hostitel a především jeho žena Silke se o celou smečku láskyplně starali a tak nám nic nechybělo. Počasí bylo ideální na společné posezení na sluníčku a přípravu na další den. Poté, co se všem naplnila břicha a prohodilo všech devět akcí, jsme se vydali na krátkou túru na kole, Bernd nás provedl svými domácími trasami a překvapil skrytými cyklostezkami a zasněnými dalekými výhledy.
S těžkým srdcem jsme se rozloučili s našimi lehátky a v pozdním odpoledni vyrazili do Drážďan. Ital v Dresdner Neustadt byl již rezervován a tak jsme náš celodenní výlet zakončili společným. K našemu velkému překvapení se opět o perfektní podporu a organizaci postarali Anne Löffler a Friedemann Trepte z Rothaí Sports z Lipska, kteří byli na místě také se svým stánkem Lawi.
Jak lze zlepšit den před vzrušujícím a důležitým závodem?
Další den začal zase brzy. Ale už v ranních hodinách se slunce a odpovídající teploty působivě ohlásily a dopřály nám snídani na terase hotelu. Za těchto podmínek se dá skoro říci, že jsme byli všichni hluboce uvolněni. Po jídle jsem rychle dostal startovní dokumenty a pozdravil známé tváře a pak zpátky do hotelu. Ještě nás čekal týmový sraz a celková příprava závodu.
Enrico Poitschke, náš sportovní ředitel, nám opět dal několik individuálních oznámení po telefonu a stanovil úkoly pro závod. Společně jsme to probrali a určili naši taktiku pro závod.
Přesně v 11:30 jsme byli na startu a užívali si fantastické scenérie starého města Drážďan. Uliční okruh zaujme nádherným výhledem a mnoha zatáčkami. Městská hřiště jsou samozřejmě vždy poseta nebezpečnými oblastmi, proto jsme se snažili tyto body cíleně zneškodnit a vyhnout se tak pádům. Navíc silný vítr by nám měl závod ještě ztížit. Mnoho pokusů předběhnout pole selhalo a většině větších týmů bylo brzy jasné, že sprintem se pravděpodobně nedá obejít. Kola byla velmi rychlá a mnoho jezdců již bylo oslabeno pokusy o únik, ale v posledním kole opět všichni zmobilizovali všechny síly a poslední kilometry po břehu Labe jsme jeli jako dlouhé pole. Téměř čtyři kilometry do cíle vypadl jezdec v čele pole z nepozornosti, a přestože se zdálo, že situace je vyřešena, o pár metrů za ním došlo k větší havárii. Till, důležitý muž pro naši sprintovou přípravu, upadl a Stefan, náš neúnavný moped, se pádu dokázal vyhnout, ale špatně ho držel.
V čele hřiště to zůstalo hektické. Manfred, Bernd a Alex nyní museli kompenzovat dvě selhání v naší sprintové přípravě. Doslova překonali sami sebe a těsně před cílem nás s Danielem dopravili do slibné pozice. Asi 600 metrů před cílem jsem předjel posledního muže přede mnou a poté, co jsem zahlédl Daniela na zadním kole, už mě nikdo nezastavil. Udělal jsem maximum, abych dal Danielovi poslední impuls, který potřeboval, a Daniel dokončil práci celého týmu na výbornou.
To, že jsme ten den dokázali vyhrát i týmovou klasifikaci, bylo úžasné, a tak jsme tento úspěšný závodní den bujně oslavili během a po předávání cen.
Čekají nás ještě čtyři závody série GCC a o místa v celkovém pořadí se stále tvrdě bojuje. Takže to zůstává napínavé... Brémy ještě uslyšíme, protože další důležitý boj o body se tam odehraje za pár dní!
Do té doby vše nejlepší a hodně slunečných hodin na kole.
Váš Frederick
Zanechat komentář