Po nechtěné, prodloužené letní přestávce na závodním okruhu GCC bylo pro nás minulý víkend na programu Sparkassen Giro v Bochumi: Krátký, ale přesto nepodceňovaný rychlý závod.
Poté, co byl pro mě v sobotu na pořadu spontánní pracovní den, vyrazil jsem spolu s Thomasem v pozdních odpoledních hodinách do metropole Porúří. Na 18.00:XNUMX byla s týmem naplánována krátká prohlídka trati, takže po odbavení a obsáhlém pozdravu jsme šli rovnou na kolo.Na závodní trati, která byla pro nás méně atraktivní, bylo důležité zaměřit se hlavně na nebezpečné výmoly a cílová křivka a tak dále rozvíjet taktiku.
Při společné večeři se zapomnělo na vážnost cyklisty a užívali jsme si společnou atmosféru ve večerním slunci.
Druhý den se mělo začít brzy – start závodu byl naplánován na 9.00:6.00, takže v XNUMX:XNUMX byl čas vstát a jít na snídani. Zde jsme opět společně pracovali na naší taktice pro závod.
Hodinu před startovním výstřelem jsme se vydali směrem k centru Bochumi, až přesně v 9.00:500 bylo cca 13 účastníků vysláno na XNUMX km dlouhý okruh.
Hřiště bylo od začátku rychlé a ostatní týmy neustále útočily. Ve 4. kole jsme ale hned po startu a cíli tlačili na tempo, takže se pole roztáhlo. Bohužel se nám tímto způsobem nepodařilo pole zmenšit, ale Stefan a Christian měli nyní volnou ruku a mohli se pokusit rozhodnout závod ve skupině v úniku. I přes velké úsilí z naší strany se peloton opět dokázal dotáhnout – ostatní týmy odvedly skvělou práci, aby mezeru opět stáhly. Po této fázi závodu bylo zřejmé, že se pravděpodobně pojede hromadný sprint a tak se spontánně upravila taktika. Bohužel jsme přišli o našeho pomocníka Thomase, který bohužel srazil obě pneumatiky ve výmolu.Teď bylo na našich silných veteránech Manfredovi a Berndovi, aby udrželi pole uzavřené.
Alex a Stefan nás sprintery nakonec na posledních dvou kilometrech přivedli do optimální výchozí pozice pro závěrečný sprint. Teď to bylo na mně: Být mezi prvními třemi jezdci, kteří projedou cílem. Ještě před touto zatáčkou proběhl jakýsi rozhodující sprint o umístění na stupních vítězů. Uprostřed hektického pole se mi podařilo projet nebezpečnou poslední zatáčku na druhém místě a byl otevřen závěrečný sprint! Pohled přes rameno mi prozradil, že krátce před cílem jsem nečekaně ve vedení. Radost byla o to větší, že jsem po přejezdu slyšel další povzbuzování od spoluhráčů.
Máme radost z pravděpodobně unikátních umístění celého týmu, s celkem 5 jezdci jsme byli v top 10! Nálada během krátkého, ale vydařeného předávání cen byla bujará a tak jsme se po zaslouženém poháru všichni rozjeli domů.
Už teď se těšíme na další městský okruh v Drážďanech a s velkou motivací vyhlížíme poslední tři závody v letošním GCC.
Gratuluji mému dlouholetému cyklistickému příteli Paulu Sickingovi k jeho zaslouženému žlutému trikotu v GCC.
Do té doby,
Váš Daniel